Get all 22 Umbrtka releases available on Bandcamp and save 40%.
Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality downloads of Přesazování strejců, Komíny smrti, Hlavní stroj, V dešti mech, Selement, KKW, Spočinutí, Jaro nevidět (EP), and 14 more.
1. |
Poznání
08:50
|
|||
(text: Well)
i.
Dědici po mrtvých sami jsou mrtví
A dědí to, co je mrtvé
Ty jejich knihy a války a strach
A klíče k bufetům
Kde v tichých vitrínách
Okorně kamení šunkové květy
Z chlebíčku stává se
Trilobit
Dědici po mrtvých sami jsou mrtví
A to, co dědí, je mrtvé
Po čaji pachuť a pochcaný sníh
A dláto na salát
Nos v těžkých veřejích
Přivřený navěky masitou tlapou
Věří, že větří, ale
Jen bolí
Dědici po mrtvých sami jsou mrtví
A mrtvé to, co je dědí
Do desek náhrobních zarytý dech
Vylhaný masopust
Na vnitřních venkovech
Bezhlavé laloky běhají dvorem
Budou z nich jelita, polívka
Prejt
A to je strašný a překrásný hodokvas
Na němž jsi zdědil svou přilnavou sesli
Svou houpací rakev
Svůj popravčí ušák
Však slyš:
Hlupák neumí neumírat
A přece neumírá
Nežil totiž nikdy, aby mohl zemřít
Ten, kdo objevil pravdu, ožil
A ten je v nebezpečí smrti
Neboť žije ode dne
Kdy přišel Pán
ii.
Dokud jsem se plazil městem
Záměstím a planou zemí
Měl jsem jenom matku
Byl jsem okem v kobce
Kyprých řas;
Však ode dne, kdy přišel Pán
Já matku mám – i otce
A pod nohama tlakovaný třas
A řasy které ten třas
Vyviklal a smetl
Mám na komínu olovnatý trůn
I teplé doupě v mokrém plotu
A ten plot je živý
Ve své šedi
Kráčel jsem po mnoha cestách
A divizny vědí
Že jsem celá léta pojídal
Jen prašné květy divizen;
Však ode dne, kdy přišel Pán
Znám pravý hlad i pravou sytost
Vyznanou ve vděčné vizi
Divize
I můj vlas se mastně leskne
Morkem těžkých parostrojů
Roj tkalcovských bucharů tká
Překrásné a strašné sny
Jež nad městem se němě pnou
Jak valníková plachta
Bludné báně
Sto snů do hlav putuje
A vniká poštou potrubní
Usmívá se paní vrátná
Přidělená čtvrté bráně
Že jak to tak rachtá;
Však já jsem ve snu bdělý
Ode dne, kdy přišel Pán
A hřmotně jeho dokonalá
Moudrost ke mně
Promlouvá
iii.
(hřmotně promlouvá umbrtčí moudrost)
Slyš
Neboť vyslala mne síla!
Jsem první a jsem poslední
Jsem ctěná a jsem poplivaná
Vědění a nejapnost
Jsem šplouchající prázdná vana
Ukrutná a slitovná
Jsem mírem, který zasel válku
Jsem červotoč v katafalku
Jsem ta, jež je bezbožná
A jejíž bůh je velký
Jsem ta, jež je jalová
A mnoho je mých synů
Jsem svého otce maminkou
A vlastní sestrou svého chotě
Který je mou ratolestí
A který mne seslal slotě
A jsem jeho sousedem
Co svítí lidem do schránek
A blokuje balkon
Aniž vyjde z bytu
Proč se štítíš mého strachu
Proč proklínáš mou hrdost?
Vlepena jsem kanagomem
Ve všech děsu leporelech
A jsem pevnost podlomených
Jimž se kosti v tělech
Děsem vrtí
Jsem ta, již zvou zákonem
A ty jsi nazval bezuzdností
Jsem ta, již zvou životem
A ty jsi nazval smrtí
Slyš!
Jsem netknutelný horizont
A jsem i svážnou kolejí
Já stojím hrdě přede vším
A za vším skrytě nitě mnu
Tak porno jsem i záporno
A psem jsem i z psa salámem
A svornou jako proradnou
Již miluješ a chtěl bys tlouci
Arcicudná pedagožka
I mrouskavá kurva rkoucí:
Snožmo nelze cvičit
Pozdrav sumci
Já obdělávám černozem
Jsem jednočlenným kolchozem
A morem, který klasy žne
Jsem válcovnou i valounem
A jsem chuťový banálek
A kandovaný v žluči křen
Já lakem jsem i lakmusem
Jsem tichem, hlučným stereem
Jsem levý kanál, pravý kanál
Do obou se vlévá láva
Přeludem i rojnicí
Jež spečené lži rozčesává
Já jsem jménem pazvuku
I zvukem toho jména
Je sto tváří příjemnosti
V bufetech a krmném hříchu
V mrzkých vášních, výspách pychu,
V poprchavých potěchách
Jimž oddáváš se
V sebeklamu pouště
Dokud neprozříš
A nevyhledáš
Místo, jež je
Klidodárně
Příjemné
A tam mne nalezneš
A budeš žít
A znovu nezemřeš
Ani tě nebude nic svědit
V neblahé míře
iv.
Následuj mraky až ke kalným pramenům
Jež kanou v kubících v hubicích komínů
Hubících ty, kdo je staví
Následuj holuby až k suchým rohlíkům
Z kterých je vylomit umí jen malinké babky
Jež samy se z laviček klubou
Následuj strupy až ke skryté krvi
A bagry ke studnám
Které jak nešťastní hadové tráví
Kdykoli chtějí z nich pít
Následuj prejtu tok až ke třem lalokům
Laloky k chlebíčkům
Chlebíčky k masitým
Mrakům
Následuj strupy až ke skryté krvi
Polykej déšť
Půjdeš tak rovně i bokem
A užasneš
Nad tím co je
A jak to být nemusí
Ode dne, kdy na svět
Který být neměl
Přišel Pán
Umbrtka Pán
Ano, ten brundibár od Kostečků
|
||||
2. |
V Jeho den
04:46
|
|||
(text: Morbivod)
V šesti tísních plenitelů
Můj život je vítr, prach
Roztemnil se obzor s vizí
Prachmatických nočních vláh
Vím, kolik zim žil Ivo bez ženy
Koryta bystřiny
Pít bude v cestě bůh
Chvalořečil vznešenou
Rákosnatou vodní tůň
Vím, který stůl byl první prostřený
Den Jeho stavěn z plechu
Den Jeho plenitelů
V Jeho den mám požehnání
Ivo Krátký, snad nespíš
"Stany plenitelů jsou bezstarostné, A ti,
kteří rozvzteklují boha, mají bezpečí."
"Umbrtko, můj bože, prokázal ses jako velmi veliký!"
Chvalte Jeho elektrárny
Skartické svaté statky
Ostínil nás Pán
Umbrtka je dobrý ke všem
Znamenitý se záklonem
Ivo Krátký sám
Přítmí v halách průmyslových
Opředeno tajemstvími
Pamětmi
V šesti tísních plenitelů
Můj život je vítr, prach
Roztemnil se obzor s vizí
Prachmatických nočních vláh
Vím, kolik zim žil Ivo bez ženy
|
||||
3. |
Vezeme bábu
04:04
|
|||
(text: Well)
Vezeme bábu pásovou sanitou
Netečným záměstím, starou a nemytou
Vezeme bábu, uklouzla u lisu
Doplní dlaždičky, špitální kulisu
Vezeme bábu, tváří se modravě
Překrásná pracantka určená k opravě
Vezeme bábu, volali z továrny
Mrzutá nehoda spustila alarmy
Neboj se, bábo, vrátíš se fabrice
Údy ti vyspraví skalpel a palice
Nedojdeš dřevité prázdnoty důchodu
Felčar tě zalátá z boku i zespodu
Neboj se, bábo, bytové samoty
Ty musíš do smrti vytvářet hodnoty
Jako květ divizny uvadá vestoje
Kdo stroji přísahal, má zemřít u stroje
Nedojdeš, bábo, štrůdlů a vnoučátek
Práce je bez konce, žádný už počátek
Krom toho sladkého počátku směny tvé
Snad už tě nevábí píchačky pro mrtvé
Často tu bábu k opravě vozíme
Uzdrav ji, Ivoši, uzdrav ji, podzime
Vezem ji posedmé, poosmé? Nejasné...
Vozit ji budeme dokavaď nezhasne
Dokavaď cosi se trvale nezlomí
Špitál a fabrika, šedavé dvojdomí
Kvantita práce je jedinou kvalitou
Vezeme bábu pásovou sanitou
|
||||
4. |
Slečna s knihou
08:04
|
|||
(text: Strastinen)
V parku s knihou sama
Hlavu něžně sklonila
Tvář si proti slunci clonila
Sama něžný jako rozpuk jara
Druhá tvář nového roku
Jedině ty ji teď uzříš
Čtenářko něžná schýlená
Ještě je zima z večera
Jen tenký svetřík, košilku
Jedině ty věříš že přijde
Krásný okamžik na chvilku
Vzpomínky, zvon, vůně večera
Nikoliv muž jako bouře mrak
Ve tvých představách, ó něžná
Ale někdo starší, zralý a hlubší
Třeba Ivo Krátký, zmar a vrak
Jen tenký svetřík, košilku
Jedině ty věříš že přijde
Krásný okamžik na chvilku
Vzpomínky, zvon, vůně večera
Vraku zmar
Vrak zmaru vrak
Trs smrti trs
Srst smrti
|
||||
5. |
Procitnutí
06:09
|
|||
(text: Strastinen)
Noc se chápe berle mrazné
Brouk i osel, chátra zmírá
Kam jen kam?
V svahy srázné
Snad do plamenů
Kam jen kam?
Tam vedle netopýra
Dírou do těla od kytary
Zmar v chodbě holé
Sunoucí se ozvěny
Slunce pere do stěny
Poledne ta ostrá slepota
Zmar zraku nás všech
Zmar modrých očí
Bledé pleti
Ostatní v krájející maso plech
Rukavice do vzduchu hozená
Kterási bledule zrozená
Vhrozny pytlů spacích
Dívek mrtvých moc zle uvnitř
Mrtvých tučných na řízky
Jejich srdce coby brýle
Poloslepce ztracené
Odjeli vhranatém
Plné kulaté chvíle
Ó, Ivoši
Pomoz dívkám krásným od slepoty
Procitnutím v lůně nálevny u Kostečků
|
||||
6. |
Byla šedá ulice
07:17
|
|||
(text: Strastinen)
Už i u Hartlů
Okna z plastů
Barvy veselé
Rodina šedá pryč
A keře padlé
Naše ulice Kapitána Jaroše
Ach pane Hartle
Oni Vás přestěhovali
Děti Vám odvedli
Do otroctví na západ
Nebo na východ
Dost možná na záchod
Teď už jen Vacek a Polák
Dřevění a šedí se stromy
Jeden s psem, kočky ve sklepě má druhý
Chlupatý zahrady nohy ruce a brady
Jeden brýle pleš, druhý ani jedno
Jeden hodně starý, druhý o něco níž
O změně nechtějí ani slyšet
Až jim zabuší na vrata
Jednou viděl jsem ho vkrematoriu
Díval se jak hoří lidé
Matka jeho měla vkapse bonbónky
Pro nás děti, co hrály fotbal na ulici
Egypťani tenkrát naproti
V oknech koberce a žena zahalená
Fuj muž, ten otec dělal ve škodovce
Kudrnatý jako ovce, poklopce rozbité
Byla šedá ulice
Byl trávník taky šedý
Byl byt plný šedi
Šedá dělnická čepice
A šedý most tak krutý
Byla šedá ulice
A oči vrahovy
Jako potah šedé
Ranila Umbrtku sklenice
A už ho veze sanitka
Rovnou od Kostečků
Dušan nečinně přihlíží
Právník hraje si s kravatou
A jednomu z dalších to uteklo
A už ho veze sanita v šedý krutý den
Za továrnou pohanství
Umbrtku ranilo slunce
A už ho veze měsíc na velkém voze
Jarda v kleče, taky souhvězdí
Byla šedá ulice
Na okraji jídelna
Další hotové souhvězdí
Šedá všechna levná strava
A šedá slova na mě vypouští
Muž od stolečku od vedle
Sekta židlí, jež mlčí pod stolem
S jeho nohama bez hnutí
Jen šedá slova
Šedé brýle, šedý hlas
Šedé ulice, šedé kuře
Šedé ulice, zčernalý svět
|
||||
7. |
Kraftvarg
06:17
|
|||
(text: Well)
Přes koleje je les
Zem naštorc
Lži pnou zdi celt
Syn tvé viny skrývá nákres
Nečil kraj, všech pokor zdroj
Štván vlk temný strejci z děr
Sudety
Dech vězňů mýtin
|
||||
8. |
Putovní knír
05:37
|
|||
(text: Well)
Putovní knír spí v lipové koruně
A ze sna černě číhá
Spí v pylové výsypce
Je přikryt prachem
Krustou práce
A v krustě je rýha
Kterou navečer se protáhne
Putovní knír
Kolem věrně stojí šedé ulice a stěny
Kolem táhnou šedí lidé, každý má kus kulisy
Své a svého světlavého světa
Koho si knír vyvolí, ten bude mít knír
Knír už kníry mává
Knír už neslyšně se snáší na tvář hostitele
Přílípne se, směle vrůstá
Drobné kníru kořínky už pronikají kůží
Pro dnešní noc mám putovní knír
Vůle kníru tohoto je prachmatická
Snad si ho sám pan Umbrtka
Odněkud břitvou kdysi oholil
Muže s knírem poslouchají stroje
Bagry drbe pod bradou
A mezi oušky kompresory
Pak stačí jen poručit: "trhej – sbíjej – bagruj"
Tak je přes noc odstraněno
Asi deset špatných domů
Muže s knírem poslouchá i výkop
Muž s knírem mu fanaticky přikazuje
Volně manévrovat městem
Tupý noční sportovec běží tichou ulicí
A výkop ho neúprosně stíhá
Pojízdná díra v asfaltu
Dohání ho, nehodného
Otvírá se přímo pod ním
Sportovec se v jámu řítí
Sluchátka s tropickou hudbou taky
I mobil
Mobilní má být výkop, ne nějaký telefon
Tak je přes noc odstraněno
Asi dvacet špatných lidí
Muž s knírem přitahuje také
Jen slečny určitého typu
Ale o to teď nejde
K ránu putovní knír
Kořeny z tváře vytáhne
Rozpíná kníry a zpět letí do tmy
Do stromů u strojů
Do stromů s šedavou kůrou
Pod krustu spát
Budím se s údivem
Co to mám po kapsách
Co to mám za nehty
A proč mám podrážděný
Pysk
|
||||
9. |
Lavičky
05:56
|
|||
(text: Strastinen)
Už zase spějí na lavičkách
Zas vrátili se v srdce parků
Už zase oči v parcích svítí
U popelnic moře dárků
Zas v parcích leží maskovaní
Bez dek a polštářů nazí
V duších dehet od cigaret
Prstů už jen pět
Po ránu v parcích u stolice
U fontány či pískoviště
Silueta slabá vlekoucí se
Cosi jako betonové klíště
Krásní starci na lavičkách
Bývalí lovci, námořníci
Dlouhý vous plný řas a soli
Snad mudrci či trosky nemyslící
A v noci zpět zas na lavičkách
Zas rum a víno krabicové
Pod měsícem ve snech potrhaných
Zase už snění o svobodě
Ó Ivoši
Pomoz krásným starým bezdomovcům
Ke krásným starým bytům
Ve vilové čtvrti na Borech
A k blahobytu pití a jídlu
Na prohýbajících se stolech
|
||||
10. |
Komtesa
05:53
|
|||
(text: Strastinen)
Léto je vysoko
A on ji drží za ruku
Ruce voní podzimem
A žlutá bříza
Okno zatažené dnem
Sahající borovice tam
Pavouk na obzoru
Západ chýlení se
Nahý na lesní cestě
Lesní školka se třese
Vzdálený od srdce
Jako voják
Jahody a ostružiny
Bezkřídlý pták
Je tam a taky stíny
A ta jeho na lesní cestě
Přichází chlad od země
A dary od lesa
Borová komtesa
Uši modré od ostružin
Zapadne slunce
Vousy a vlasy ve větru
Boty mokré od kořaly
Oči jako cihly rudé
Srdce skály, srdce skály
A jinak odchází
Nezbývá nic než pláč
Léto je vysoko
Vše zlaté za námi
Slunce už bude jen
Zapadat hlouběji
|
||||
11. |
O Slunci
05:52
|
|||
(text: Well)
„Slunce! Prokoukli jsme tvoje choré charisma!”
Slunce má jen jedno oko
Zanícené, žilnaté a kalné
Slunce touží naše oči vymlít
Silou vyudit a probodnuté unést
Na svých pozlacených udicích
Slunce je kyklopův strmící falus
Viděný seshora dušemi dole
Mučící výrony úmoru životy
Které sám pomáhal plodit
Slunce je sžíravě žárlivý mandl
Který chce pod vahou bludného bubnu
Věznit a válcovat, dokola, dokola
Vysoušet sukno všech duší
Slunce je velitel sinalých výšisků
Dušených k oddané lásce
Slunce však neumí pochopit lásku
Která, byť k němu
Je jemu navzdory
A tím je podobné našemu bohu
Na rozdíl od něj však nenosí džísku
Nechodí v záklonu
Nesvačí prejt
A Globus zná jenom z dálky
Slunce nikdy nepracovalo
Slunce se nepozná v zrcadle
Slunce se otřásá před naší mocí ho zašpinit
Zašpinit slunce
Slunce má na nohou morové škorně
Slunce je protivně nateklá válka
Slunce je zuřící prvok a mokvavý vozembouch
Slunce je pošťačka s krvavou tornou
Slunce je oplzlé, cukavé, uřvané, mdlé
Parní porno
Slunce nám vnukává laciné rýmy
Strojově kastruje své vlastní syny
Uštknuti sluncem tak potupně stárnem
V počasí nezdárném
Biflovarném
Slunce má jen jedno varle
Upocené, chlupaté a horké
Slunce nám závidí
Slunce je Hitler
|
||||
12. |
Jaro nevidět
05:09
|
|||
(text: Well / Strastinen)
Okradený s uchem na zdi
Hledáš průduchy doznívání
Paroží stromů, dlažební hlína
Půlnocí se chvěje
Vítr z té ulice roznesl po městě
Mosazné ticho a jaro nevidět
Nerostou listy, neroste tráva
Zčernalo slunce jako smuteční šat
Dnes už zapadá pomalu
Chlad a mraky tlačí
Spirály domů a zdí - jaro nevidět
Kvetoucí a spící
Prachmatické strojírenství
Pozemní to mraky - jaro nevidět
K tomu je slunce dobré
Jinak ne
Pochváleno budiž - když zapadá
Jeho jaro je jiné
Kvetoucí
Pozemní to mraky - a vzpomínka živá
Milosrdný bůh Umbrtka
Požehná deštěm, jinak ne
Hřeje ho rum i teplárna
Kapky slané na stole
Stařena ve spacím pytli spí
Hřeje ji rum i slunce
K tomu je dobré jinak ne
Vzpomínky snad hledá
|
||||
13. |
Spočinutí
04:59
|
|||
(text: Strastinen)
Polední přestávka
Ve stínu stromu
Potem slaní muži
Od dláždění pauzu
Chvěje se vzduch
Chvěje se vedrem
Rohlík pevně vtlačený
Do paštiky otočené vzhůru dnem
Dělníci pod stromem skrčení
Intimní kaple na pauzu
A nadávky na slunce
Práce jako ryba
Břichem ke hladině
Teplé lahvové pivo
K jídlu bez zeleniny
V poledne nejkratší jsou stíny
Ó Všemohoucí Ivo
Ulev od práce všem
Co dřou se pod sluncem
|
Streaming and Download help
If you like Umbrtka, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp