We’ve updated our Terms of Use to reflect our new entity name and address. You can review the changes here.
We’ve updated our Terms of Use. You can review the changes here.

Spo​č​inutí

by Umbrtka

/
  • Streaming + Download

    Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality download in MP3, FLAC and more.
    Purchasable with gift card

      $4.99 USD  or more

     

  • Full Digital Discography

    Get all 22 Umbrtka releases available on Bandcamp and save 40%.

    Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality downloads of Přesazování strejců, Komíny smrti, Hlavní stroj, V dešti mech, Selement, KKW, Spočinutí, Jaro nevidět (EP), and 14 more. , and , .

    Purchasable with gift card

      $69.48 USD or more (40% OFF)

     

1.
Poznání 08:50
(text: Well) i. Dědici po mrtvých sami jsou mrtví A dědí to, co je mrtvé Ty jejich knihy a války a strach A klíče k bufetům Kde v tichých vitrínách Okorně kamení šunkové květy Z chlebíčku stává se Trilobit Dědici po mrtvých sami jsou mrtví A to, co dědí, je mrtvé Po čaji pachuť a pochcaný sníh A dláto na salát Nos v těžkých veřejích Přivřený navěky masitou tlapou Věří, že větří, ale Jen bolí Dědici po mrtvých sami jsou mrtví A mrtvé to, co je dědí Do desek náhrobních zarytý dech Vylhaný masopust Na vnitřních venkovech Bezhlavé laloky běhají dvorem Budou z nich jelita, polívka Prejt A to je strašný a překrásný hodokvas Na němž jsi zdědil svou přilnavou sesli Svou houpací rakev Svůj popravčí ušák Však slyš: Hlupák neumí neumírat A přece neumírá Nežil totiž nikdy, aby mohl zemřít Ten, kdo objevil pravdu, ožil A ten je v nebezpečí smrti Neboť žije ode dne Kdy přišel Pán ii. Dokud jsem se plazil městem Záměstím a planou zemí Měl jsem jenom matku Byl jsem okem v kobce Kyprých řas; Však ode dne, kdy přišel Pán Já matku mám – i otce A pod nohama tlakovaný třas A řasy které ten třas Vyviklal a smetl Mám na komínu olovnatý trůn I teplé doupě v mokrém plotu A ten plot je živý Ve své šedi Kráčel jsem po mnoha cestách A divizny vědí Že jsem celá léta pojídal Jen prašné květy divizen; Však ode dne, kdy přišel Pán Znám pravý hlad i pravou sytost Vyznanou ve vděčné vizi Divize I můj vlas se mastně leskne Morkem těžkých parostrojů Roj tkalcovských bucharů tká Překrásné a strašné sny Jež nad městem se němě pnou Jak valníková plachta Bludné báně Sto snů do hlav putuje A vniká poštou potrubní Usmívá se paní vrátná Přidělená čtvrté bráně Že jak to tak rachtá; Však já jsem ve snu bdělý Ode dne, kdy přišel Pán A hřmotně jeho dokonalá Moudrost ke mně Promlouvá iii. (hřmotně promlouvá umbrtčí moudrost) Slyš Neboť vyslala mne síla! Jsem první a jsem poslední Jsem ctěná a jsem poplivaná Vědění a nejapnost Jsem šplouchající prázdná vana Ukrutná a slitovná Jsem mírem, který zasel válku Jsem červotoč v katafalku Jsem ta, jež je bezbožná A jejíž bůh je velký Jsem ta, jež je jalová A mnoho je mých synů Jsem svého otce maminkou A vlastní sestrou svého chotě Který je mou ratolestí A který mne seslal slotě A jsem jeho sousedem Co svítí lidem do schránek A blokuje balkon Aniž vyjde z bytu Proč se štítíš mého strachu Proč proklínáš mou hrdost? Vlepena jsem kanagomem Ve všech děsu leporelech A jsem pevnost podlomených Jimž se kosti v tělech Děsem vrtí Jsem ta, již zvou zákonem A ty jsi nazval bezuzdností Jsem ta, již zvou životem A ty jsi nazval smrtí Slyš! Jsem netknutelný horizont A jsem i svážnou kolejí Já stojím hrdě přede vším A za vším skrytě nitě mnu Tak porno jsem i záporno A psem jsem i z psa salámem A svornou jako proradnou Již miluješ a chtěl bys tlouci Arcicudná pedagožka I mrouskavá kurva rkoucí: Snožmo nelze cvičit Pozdrav sumci Já obdělávám černozem Jsem jednočlenným kolchozem A morem, který klasy žne Jsem válcovnou i valounem A jsem chuťový banálek A kandovaný v žluči křen Já lakem jsem i lakmusem Jsem tichem, hlučným stereem Jsem levý kanál, pravý kanál Do obou se vlévá láva Přeludem i rojnicí Jež spečené lži rozčesává Já jsem jménem pazvuku I zvukem toho jména Je sto tváří příjemnosti V bufetech a krmném hříchu V mrzkých vášních, výspách pychu, V poprchavých potěchách Jimž oddáváš se V sebeklamu pouště Dokud neprozříš A nevyhledáš Místo, jež je Klidodárně Příjemné A tam mne nalezneš A budeš žít A znovu nezemřeš Ani tě nebude nic svědit V neblahé míře iv. Následuj mraky až ke kalným pramenům Jež kanou v kubících v hubicích komínů Hubících ty, kdo je staví Následuj holuby až k suchým rohlíkům Z kterých je vylomit umí jen malinké babky Jež samy se z laviček klubou Následuj strupy až ke skryté krvi A bagry ke studnám Které jak nešťastní hadové tráví Kdykoli chtějí z nich pít Následuj prejtu tok až ke třem lalokům Laloky k chlebíčkům Chlebíčky k masitým Mrakům Následuj strupy až ke skryté krvi Polykej déšť Půjdeš tak rovně i bokem A užasneš Nad tím co je A jak to být nemusí Ode dne, kdy na svět Který být neměl Přišel Pán Umbrtka Pán Ano, ten brundibár od Kostečků
2.
V Jeho den 04:46
(text: Morbivod) V šesti tísních plenitelů Můj život je vítr, prach Roztemnil se obzor s vizí Prachmatických nočních vláh Vím, kolik zim žil Ivo bez ženy Koryta bystřiny Pít bude v cestě bůh Chvalořečil vznešenou Rákosnatou vodní tůň Vím, který stůl byl první prostřený Den Jeho stavěn z plechu Den Jeho plenitelů V Jeho den mám požehnání Ivo Krátký, snad nespíš "Stany plenitelů jsou bezstarostné, A ti, kteří rozvzteklují boha, mají bezpečí." "Umbrtko, můj bože, prokázal ses jako velmi veliký!" Chvalte Jeho elektrárny Skartické svaté statky Ostínil nás Pán Umbrtka je dobrý ke všem Znamenitý se záklonem Ivo Krátký sám Přítmí v halách průmyslových Opředeno tajemstvími Pamětmi V šesti tísních plenitelů Můj život je vítr, prach Roztemnil se obzor s vizí Prachmatických nočních vláh Vím, kolik zim žil Ivo bez ženy
3.
Vezeme bábu 04:04
(text: Well) Vezeme bábu pásovou sanitou Netečným záměstím, starou a nemytou Vezeme bábu, uklouzla u lisu Doplní dlaždičky, špitální kulisu Vezeme bábu, tváří se modravě Překrásná pracantka určená k opravě Vezeme bábu, volali z továrny Mrzutá nehoda spustila alarmy Neboj se, bábo, vrátíš se fabrice Údy ti vyspraví skalpel a palice Nedojdeš dřevité prázdnoty důchodu Felčar tě zalátá z boku i zespodu Neboj se, bábo, bytové samoty Ty musíš do smrti vytvářet hodnoty Jako květ divizny uvadá vestoje Kdo stroji přísahal, má zemřít u stroje Nedojdeš, bábo, štrůdlů a vnoučátek Práce je bez konce, žádný už počátek Krom toho sladkého počátku směny tvé Snad už tě nevábí píchačky pro mrtvé Často tu bábu k opravě vozíme Uzdrav ji, Ivoši, uzdrav ji, podzime Vezem ji posedmé, poosmé? Nejasné... Vozit ji budeme dokavaď nezhasne Dokavaď cosi se trvale nezlomí Špitál a fabrika, šedavé dvojdomí Kvantita práce je jedinou kvalitou Vezeme bábu pásovou sanitou
4.
(text: Strastinen) V parku s knihou sama Hlavu něžně sklonila Tvář si proti slunci clonila Sama něžný jako rozpuk jara Druhá tvář nového roku Jedině ty ji teď uzříš Čtenářko něžná schýlená Ještě je zima z večera Jen tenký svetřík, košilku Jedině ty věříš že přijde Krásný okamžik na chvilku Vzpomínky, zvon, vůně večera Nikoliv muž jako bouře mrak Ve tvých představách, ó něžná Ale někdo starší, zralý a hlubší Třeba Ivo Krátký, zmar a vrak Jen tenký svetřík, košilku Jedině ty věříš že přijde Krásný okamžik na chvilku Vzpomínky, zvon, vůně večera Vraku zmar Vrak zmaru vrak Trs smrti trs Srst smrti
5.
Procitnutí 06:09
(text: Strastinen) Noc se chápe berle mrazné Brouk i osel, chátra zmírá Kam jen kam? V svahy srázné Snad do plamenů Kam jen kam? Tam vedle netopýra Dírou do těla od kytary Zmar v chodbě holé Sunoucí se ozvěny Slunce pere do stěny Poledne ta ostrá slepota Zmar zraku nás všech Zmar modrých očí Bledé pleti Ostatní v krájející maso plech Rukavice do vzduchu hozená Kterási bledule zrozená Vhrozny pytlů spacích Dívek mrtvých moc zle uvnitř Mrtvých tučných na řízky Jejich srdce coby brýle Poloslepce ztracené Odjeli vhranatém Plné kulaté chvíle Ó, Ivoši Pomoz dívkám krásným od slepoty Procitnutím v lůně nálevny u Kostečků
6.
(text: Strastinen) Už i u Hartlů Okna z plastů Barvy veselé Rodina šedá pryč A keře padlé Naše ulice Kapitána Jaroše Ach pane Hartle Oni Vás přestěhovali Děti Vám odvedli Do otroctví na západ Nebo na východ Dost možná na záchod Teď už jen Vacek a Polák Dřevění a šedí se stromy Jeden s psem, kočky ve sklepě má druhý Chlupatý zahrady nohy ruce a brady Jeden brýle pleš, druhý ani jedno Jeden hodně starý, druhý o něco níž O změně nechtějí ani slyšet Až jim zabuší na vrata Jednou viděl jsem ho vkrematoriu Díval se jak hoří lidé Matka jeho měla vkapse bonbónky Pro nás děti, co hrály fotbal na ulici Egypťani tenkrát naproti V oknech koberce a žena zahalená Fuj muž, ten otec dělal ve škodovce Kudrnatý jako ovce, poklopce rozbité Byla šedá ulice Byl trávník taky šedý Byl byt plný šedi Šedá dělnická čepice A šedý most tak krutý Byla šedá ulice A oči vrahovy Jako potah šedé Ranila Umbrtku sklenice A už ho veze sanitka Rovnou od Kostečků Dušan nečinně přihlíží Právník hraje si s kravatou A jednomu z dalších to uteklo A už ho veze sanita v šedý krutý den Za továrnou pohanství Umbrtku ranilo slunce A už ho veze měsíc na velkém voze Jarda v kleče, taky souhvězdí Byla šedá ulice Na okraji jídelna Další hotové souhvězdí Šedá všechna levná strava A šedá slova na mě vypouští Muž od stolečku od vedle Sekta židlí, jež mlčí pod stolem S jeho nohama bez hnutí Jen šedá slova Šedé brýle, šedý hlas Šedé ulice, šedé kuře Šedé ulice, zčernalý svět
7.
Kraftvarg 06:17
(text: Well) Přes koleje je les Zem naštorc Lži pnou zdi celt Syn tvé viny skrývá nákres Nečil kraj, všech pokor zdroj Štván vlk temný strejci z děr Sudety Dech vězňů mýtin
8.
(text: Well) Putovní knír spí v lipové koruně A ze sna černě číhá Spí v pylové výsypce Je přikryt prachem Krustou práce A v krustě je rýha Kterou navečer se protáhne Putovní knír Kolem věrně stojí šedé ulice a stěny Kolem táhnou šedí lidé, každý má kus kulisy Své a svého světlavého světa Koho si knír vyvolí, ten bude mít knír Knír už kníry mává Knír už neslyšně se snáší na tvář hostitele Přílípne se, směle vrůstá Drobné kníru kořínky už pronikají kůží Pro dnešní noc mám putovní knír Vůle kníru tohoto je prachmatická Snad si ho sám pan Umbrtka Odněkud břitvou kdysi oholil Muže s knírem poslouchají stroje Bagry drbe pod bradou A mezi oušky kompresory Pak stačí jen poručit: "trhej – sbíjej – bagruj" Tak je přes noc odstraněno Asi deset špatných domů Muže s knírem poslouchá i výkop Muž s knírem mu fanaticky přikazuje Volně manévrovat městem Tupý noční sportovec běží tichou ulicí A výkop ho neúprosně stíhá Pojízdná díra v asfaltu Dohání ho, nehodného Otvírá se přímo pod ním Sportovec se v jámu řítí Sluchátka s tropickou hudbou taky I mobil Mobilní má být výkop, ne nějaký telefon Tak je přes noc odstraněno Asi dvacet špatných lidí Muž s knírem přitahuje také Jen slečny určitého typu Ale o to teď nejde K ránu putovní knír Kořeny z tváře vytáhne Rozpíná kníry a zpět letí do tmy Do stromů u strojů Do stromů s šedavou kůrou Pod krustu spát Budím se s údivem Co to mám po kapsách Co to mám za nehty A proč mám podrážděný Pysk
9.
Lavičky 05:56
(text: Strastinen) Už zase spějí na lavičkách Zas vrátili se v srdce parků Už zase oči v parcích svítí U popelnic moře dárků Zas v parcích leží maskovaní Bez dek a polštářů nazí V duších dehet od cigaret Prstů už jen pět Po ránu v parcích u stolice U fontány či pískoviště Silueta slabá vlekoucí se Cosi jako betonové klíště Krásní starci na lavičkách Bývalí lovci, námořníci Dlouhý vous plný řas a soli Snad mudrci či trosky nemyslící A v noci zpět zas na lavičkách Zas rum a víno krabicové Pod měsícem ve snech potrhaných Zase už snění o svobodě Ó Ivoši Pomoz krásným starým bezdomovcům Ke krásným starým bytům Ve vilové čtvrti na Borech A k blahobytu pití a jídlu Na prohýbajících se stolech
10.
Komtesa 05:53
(text: Strastinen) Léto je vysoko A on ji drží za ruku Ruce voní podzimem A žlutá bříza Okno zatažené dnem Sahající borovice tam Pavouk na obzoru Západ chýlení se Nahý na lesní cestě Lesní školka se třese Vzdálený od srdce Jako voják Jahody a ostružiny Bezkřídlý pták Je tam a taky stíny A ta jeho na lesní cestě Přichází chlad od země A dary od lesa Borová komtesa Uši modré od ostružin Zapadne slunce Vousy a vlasy ve větru Boty mokré od kořaly Oči jako cihly rudé Srdce skály, srdce skály A jinak odchází Nezbývá nic než pláč Léto je vysoko Vše zlaté za námi Slunce už bude jen Zapadat hlouběji
11.
O Slunci 05:52
(text: Well) „Slunce! Prokoukli jsme tvoje choré charisma!” Slunce má jen jedno oko Zanícené, žilnaté a kalné Slunce touží naše oči vymlít Silou vyudit a probodnuté unést Na svých pozlacených udicích Slunce je kyklopův strmící falus Viděný seshora dušemi dole Mučící výrony úmoru životy Které sám pomáhal plodit Slunce je sžíravě žárlivý mandl Který chce pod vahou bludného bubnu Věznit a válcovat, dokola, dokola Vysoušet sukno všech duší Slunce je velitel sinalých výšisků Dušených k oddané lásce Slunce však neumí pochopit lásku Která, byť k němu Je jemu navzdory A tím je podobné našemu bohu Na rozdíl od něj však nenosí džísku Nechodí v záklonu Nesvačí prejt A Globus zná jenom z dálky Slunce nikdy nepracovalo Slunce se nepozná v zrcadle Slunce se otřásá před naší mocí ho zašpinit Zašpinit slunce Slunce má na nohou morové škorně Slunce je protivně nateklá válka Slunce je zuřící prvok a mokvavý vozembouch Slunce je pošťačka s krvavou tornou Slunce je oplzlé, cukavé, uřvané, mdlé Parní porno Slunce nám vnukává laciné rýmy Strojově kastruje své vlastní syny Uštknuti sluncem tak potupně stárnem V počasí nezdárném Biflovarném Slunce má jen jedno varle Upocené, chlupaté a horké Slunce nám závidí Slunce je Hitler
12.
(text: Well / Strastinen) Okradený s uchem na zdi Hledáš průduchy doznívání Paroží stromů, dlažební hlína Půlnocí se chvěje Vítr z té ulice roznesl po městě Mosazné ticho a jaro nevidět Nerostou listy, neroste tráva Zčernalo slunce jako smuteční šat Dnes už zapadá pomalu Chlad a mraky tlačí Spirály domů a zdí - jaro nevidět Kvetoucí a spící Prachmatické strojírenství Pozemní to mraky - jaro nevidět K tomu je slunce dobré Jinak ne Pochváleno budiž - když zapadá Jeho jaro je jiné Kvetoucí Pozemní to mraky - a vzpomínka živá Milosrdný bůh Umbrtka Požehná deštěm, jinak ne Hřeje ho rum i teplárna Kapky slané na stole Stařena ve spacím pytli spí Hřeje ji rum i slunce K tomu je dobré jinak ne Vzpomínky snad hledá
13.
Spočinutí 04:59
(text: Strastinen) Polední přestávka Ve stínu stromu Potem slaní muži Od dláždění pauzu Chvěje se vzduch Chvěje se vedrem Rohlík pevně vtlačený Do paštiky otočené vzhůru dnem Dělníci pod stromem skrčení Intimní kaple na pauzu A nadávky na slunce Práce jako ryba Břichem ke hladině Teplé lahvové pivo K jídlu bez zeleniny V poledne nejkratší jsou stíny Ó Všemohoucí Ivo Ulev od práce všem Co dřou se pod sluncem

credits

released September 10, 2011

license

all rights reserved

tags

about

Umbrtka Plzen, Czech Republic

Loud and inept noises since 2000.

contact / help

Contact Umbrtka

Streaming and
Download help

Report this album or account

If you like Umbrtka, you may also like: