We’ve updated our Terms of Use to reflect our new entity name and address. You can review the changes here.
We’ve updated our Terms of Use. You can review the changes here.

Hlavní stroj

by Umbrtka

/
  • Streaming + Download

    Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality download in MP3, FLAC and more.

    Includes full booklet in both PDF and JPG formats.
    Purchasable with gift card

      $5.99 USD  or more

     

  • Full Digital Discography

    Get all 22 Umbrtka releases available on Bandcamp and save 40%.

    Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality downloads of Přesazování strejců, Komíny smrti, Hlavní stroj, V dešti mech, Selement, KKW, Spočinutí, Jaro nevidět (EP), and 14 more. , and , .

    Purchasable with gift card

      $69.48 USD or more (40% OFF)

     

1.
Záměstí 03:20
(text: Well) Znovu se mi zdálo o záměstí. Pálili jsme ohně v chrámech betonu a jedli choroše z fabričních komínů. Haldy, mělké deprese a naplavené jíly. Probudili jsme se oba příliš brzy. Nehýbej se. Vstát by bylo vykloubit se zčeření. Ještě nesvítá. Ze strojovny vyšších nocí prosakují stropem kapky vrápenců.
2.
(text: Morbivod) Na všech stranách smrad z potu některých kolegů Prchám za svými vizemi do prachmatických měst Až do blízkosti storměstské radnice Strašice, nepatrná vesnice Rok je tomu výročí, co Skart nás opustil Petrohrad už není, co býval za Umbrtky Pak ve Strašicích se dějí strašné věci Určitě za to může přestěhování Skartu tam Elektrická zařízení hoří i při vypnutém proudu Hlásím se mezi příznivce jaderného průmyslu Pan Zlo byl v Ostravě, zrovna mi o tom psal Obdivoval z vlaku vlaky a lokomotivy Čmeláci, šestikoláky, hrbatý, samý uhláky Svitky plechu, ocelové profily A do roka bude krotit laminátky
3.
Ú. K. Ú. 04:05
(text: Morbivod, Well) Dva vlaky Proti sobě Dostavba dalších třiceti bloků Jaderné elektrárny Temelín Tovární olejový opar vítá mě v šest hodin v práci Soustruh i karusel zuří, Umbrtka v parní mlze Vidím růst výrobky z kovu, poctivé, šedé a žhnoucí Stroje vyrábí stroje, aby do boha to jelo Ú. K. Ú. − úhelný kámen úrazu Ú. K. Ú. − prolomení těžebních limitů Ú. K. Ú. − tisíce kilometrů nových železnic Ú. K. Ú. − továrny plné soustruhů Otvírka, příprava a dobývání ložisek Bude se těžit i hlušina, práce zvedne morálku Nad radnici vyzdvihneme monumentální odlitek Oddělení komunikace lidí a strojů Hydrochemická těžba uranových rud kyselým loužením cenomanských uranonosných pískovců Vtlačování směsi silných minerálních kyselin do tlakově zvodnělých propustných horizontů Kyselé loužící roztoky Se nekontrolovaně šíří mimo Kontury vyluhovacího pole Ohrožují práce v hlubinném dole V očích dělníků cosi jako polární záře Všem dětem nadělit uran pod polštáře Ú. K. Ú. − úhelný kámen úrazu Ú. K. Ú. − fanaticky řídit velkostroj
4.
(text: Morbivod) Výrobní haly hlavních továren Budou osazeny masivním nástrojem Hlavní stroj − zpravidla největší stroj Horní stroj − stroj umístěný nad hlavním strojem Prsní stroj − stroj umístěný nad pracantem Positiv − menší stroj, proti bohu stroj Zadní pozitiv − pozitiv umístěný za zády dělníků Žaluziový stroj − stroj umístěný ve skříni Pedál − stroj s basovými píšťalami Ovládaný zpravidla pedálnicí Spodní stroj − stroj umístěný zpravidla Po obou stranách hracího stolu Zadní stroj − stroj pracující za hlavním strojem Vzdálený stroj − stroj na druhém konci továrny Traktura mechanická Traktura pneumatická Traktura elektropneumatická Anulátor pedálu Vypínač jazyků Hlavní stroj − stroj, kterým Umbrtka řídí svět Hlavní stroj − kladivo na moderní architekty Hlavní stroj − rozbije fotbal Hlavní stroj − manuál, pedál a soustruh Hlavní stroj − nejcennější orgán Hlavní stroj − stroj
5.
Horizontář 01:28
(text: Morbivod, Well) Můj děda byl horizontář ve Škodových závodech Můj děda byl horizontář ve Škodových závodech Strýc byl také horizontář ve Škodových závodech Horizontář, horizontář ve Škodových závodech Druhý děd byl karuselář ve Škodových závodech Druhý děd byl karuselář ve Škodových závodech Strýc byl také karuselář ve Škodových závodech Karuselář, karuselář ve Škodových závodech Když se mí dědové sešli vždy se tuze pohádali o smyslu kovoobrábění
6.
Sklíčení 09:21
(text: Strastinen) Nenávidím klíče všech velikostí Forem účelů Sklíčen klíči Dusím vztek a zášť Sklíčen klíči Třetinu života Zamykáš odmykáš Klíče smrdí Jak tyče v tramvajích Klíče smrdí Jako kovové peníze Ve snu jsem zbavil lidi klíčů A zámky vyrvala zlost a zášť Zbyl z nich prach Ne popel do rakví Toho nejsou hodny Když se rodí člověk Rodí se bez klíčů Když umírá Klíče jsou mu k hovnu Klíč je nejhorší nepřítel Nemá matku otce Nesaje mateřské mléko Nedokáže se opít Klíč ti uzavírá cestu Ruší volný pohyb Nutí tě být vlastníkem Baráku či auta, fuj Rozflákal bych i hračky Co jsou na klíč Existujou přece baterky S klíčem se nemůžeš milovat Ani mluvit Dělit o pocity Klíč nedýchá a je bez krve Jen tě odřízne Od vzduchu od lidí Od lesa od srdce Čím víc máš klíčů tím jsi horší člověk Tak to prostě je nejde to vysvětlit Rozumem ani rumem to musíte cítit Rozmnožují ho lidé Sám to ten sráč nedá V lese nejsou klíče Ani nic jim podobného A proto je tam dobře Neberte si klíče do lesa Nebo vás tam les sám zamkne Znám to Nejdůležitější věci Otevřít se dají Prostým otvírákem Nepotřebuješ klíč A dveře mohou samy Pomoct ti pivo otevřít Klíč je k ničemu Dotýkej se mě plastem Dotýkej se mě železem Nikoliv však klíčem A prosím tě nenechávej Ty zasraný klíče na stole Když jim nebo je vyhodim A nejhorší je když klíče vyrábí Vietnamci Pamatuji na ten krutý den, kdy jsem jako dítě Dostal od táty klíč od baráku To pršelo, padaly trakaře, v televizi Husák a Gabčíkovo A tvrdý hovězí v zubech ještě dětských Důležitost a důstojnost lidská pohřbena Pod svazky klíčů co jim v rukách chřestí A nás aby nás Nikdo neodnes U dveří baráku Místo klíče Ztepilý panoš stojí V jedný ruce mobil V druhý nunčaky Nebo tonfu A pohrává si s tím či oním
7.
Dispečer 05:12
(text: Strastinen) Usedá k pivu navečer Chlápek od měřidel Standardní dispečer Žízeň a trošku hlad Na křižovatce cítil z auta slad Naplněn dnem pracovním Jen na moment na pivu S chlapy se stavím V tom světa divu V hostinci Jak natřásá se knír A rosí brýle Žízeň a trošku hlad A ještě něco snad Poznámky o Umbrtkovi Někdo si tam též píše Miniatury výstižné Ze Skartické říše To je takovej ten typ chlápků Co vypadá, že jako něco měří Celej život tak jako Počty měřídla montérky tílko Piva jenom pár kousků Jistota spořádanost Naprosto konformní styl života Ženy děti hypotéka úrok úvěr Plat cement dlažba a tak Všecko na čas Je jich hodně těchhle chlápků A vždy bude
8.
Pozadí 12:52
(text: Well) I. Lidský pohyb není nežli přesouváním prdelí, které si nás vypěstily a na nichž jsme ustrnuli. Coby muly pokládáme za svou vůli nákladů a v souladu s ní lezeme vazkým bahnem ozlomvaz. Ony vlčí nám, a my za sebou je táhnem. My tlačíme z nich, ale ony tlačí před sebou nás. Věříš, že sis usmyslil jet objevovat Finsko. Jarní Lohja zastudí a po žních míříš k Turku. To tvá prdel má tím směrem důležitou misi. Pod břízami zkoušíš vodkou zapít muchomůrku. Věříš, že sraz pořádáte s kamarády z vojny. Řidičský kurs ve Kdyni a spojovací četa. Jsou to ale prdele, kdo se tam sejde strojit gluteální rituály k podmanění světa. Věříš, že se odhodláváš na návštěvu k ženě, pro niž možná opustíš tu dnešní; šance tu je. Podružný však melodram, vždyť to prdele vaše připluly se za úplňku vytřít do Metuje. Prdel − prdel. Skrývá se v ní víc nežli roztržité střevní sovy vývržek. Tolik, tolik pohybu, tak rujných interakcí. Vjezdopravci u tunelů věští trasy trakcí, hadač další propátrává játra pratraktorů, harampádí v halalpádí pádí měnit čluny, tatér bere metrem Tóru a v ní črtu runy, papamobil couvá rampou na služební výtah, během trpí elasťáky na těkavých kýtách, kolo jede tramvají až k rychlíkové četě, v orbitální stanici se stýská po babetě, drony nosí čaj a kávu z potopených lodí, na schůdkách ke vzducholodi paní náhle rodí, svatebčané do maršrutky nastupují po dvou, zmrzlé polní kuchyni už sune štolba rolbou maximální povolenou kvótu šprotů s lákem, spěje kočár taxíkem a kolej dvoukolákem. Na Kampě ti segway přejel oblíbenou botu. V režných třmenech pohybu se držíš sivé hřívy, sveřepě, stran rizik pouze ústně uvědomen. Vzýváš úžas přesunů a dokonalých proměn. V dřímajících cizopasných larvách v němém dříví Projíždějí na vagónech blanokřídlí lumci. Po okreskách vezeš domů bagrem dárek dceři. Neumíme pohyb utnout, ni v něj přestat věřit. Kdekdo v duchu kráčí zpříma vstříc krutému slunci, Mhouří oči, sype pepř na kňouří chřípí bouří, sní, že bude soudit hvězdy nebo něžně fárat. Jedeme v tom jaksi všichni, střízliví i moudří. Malí hosti velkých piv a rozlévaných nálad. Smíme spílat nepřesnosti střelky na busole. Střídat kraj a narativ a milost, žár a vinu. Rok za rokem odmotávat své životní role. Co však jimi nakrmíme? Inu … ano, inu. II. Vnitřní smysl řití tkví v dávnověkém spiknutí. Cizí říše chlubný nach tepe v našich hlubinách. Sbory střevní mikroflóry oděly se těly, aby tato štrádovala, kam by ony chtěly. Prvoci a baktérie vlivné lóže sdílejí, taktéž houby důmyslné, kolonie archeí. Shluky berou za páky a řídí, kam a kudy, my jsme pro ně jenom trochu složitější chůdy. Zda se člověk přibližuje, stěhuje či nevrací? Vše se děje se v tajném rytmu záprdelních migrací. Cizorodá zavelení k pochodu či tanci vplétá mozek v iluzi, bys ušel disonanci. Vládne nám, ať luzní jsme, divní nebo zkyslí, roztroušené mycelium s kolektivní myslí. Jsme přepravním nástrojem, jenž jiné sám si staví, ovšem toto zvratné „si“ jen halí účel pravý. Střevní síly pohodlně, usazeny do vat, mohou čím dál rychleji a dále expandovat. Skrze pokrok lidský kyne nadřazená masa, bez poryvů pokory se do prostoru drásá. Ku prospěchu mikroflóry vynajit byl kvark i kvér, potměšilé brumle tvrdí hudbu jižních hemisfér. III. Hlouběji, než dosáhl bys roxorovou tyčí, znalost pravdy mocnější a obecnější klíčí. Vyklonil se vesmír z vlastních oken dokořán, zavrávoral, vůkol spatřiv temný řitní chřtán. Není pravdou, že se kousl do ocasu had: v pohlcení opačném si do prdele spad. V pádu sebou samým je tak on i všechno v něm, bozi cyklů zanořených tvoří smělý sněm. Ven se ani nechce, neboť člověku se líbí kosmos prudce elegantní, slastný balast chyby. Uplacen už u placenty světem každý z nás, žádné božstvo nezváží ty těžké centy krás. To je totiž potíž bohů lačných našich duší: proti drobům lidských niter jsou moc jednoduší. Každá cesta podvědomě hledá si svůj Řím. Podléháme materiálům loutkovodivým. I prdele samy kdosi vodí za chlupy. A kráčivé chrámy těl jsou jenom chalupy. Podmíněné zkratky týmž, čím podminované. Vše se stane, kromě toho, co se nestane. Tak nás žene žiletkovým tobogánem dní kosmos bludně uspěchaný, demiurgentní. Těch slov pomni, až tě prdel znovu vydá štrekám tmou. S láskou pomni svoji prdel. Pomni prdel nahatou.
9.
(text: Well) Vidíš ty máselné přizdistáty? Chybí jim jistota jištěná dráty. Zhýralí otroci volností vilných vzbuzují v našinci nevolnosti. Pro ně jsme vinni svou velikostí: odvahou budovat z vlastních kostí, z mouru a morku žhnoucí svět. Roste posvátný řád i hlad. Vlažní jsou, vlažní a závistiví. S úsměvem zkřiveným chtivě civí, že máme zač hrdě hladovět, že máme co poslušně milovat. Vidíš ty máselné přizdistáty, které už nespasí švy ani láty? Touží se utkat, byť ztratili přízi do svého osudu v nízkém stavu. Bez proudu Boží přízně a mravů ať si své svobody požmoulají. Cítí, že hasnou jim diody vizí. Látají marně a marně lají. A my to víme a víme, že Pán to ví. Proti nám stojí jen mlynáři pantoví, ba ani nestojí: postávají. Příteli, vím, co nás čeká. Práce, radost, válka. Nejsi-li náš, potom jsi cizí. Vrátíš se do vlasti otců? Nu? Pomůžeme i nerozhodným. Vykvetou ocúny odsunů. Jsi-li však náš, tušíš, co činit. Neptat se, bojovat, slavit prací. V zahradách pravdy zavoní máky, sklidíme kosatce konspirací. Mír je nám drahý, nemyl se. Ba drahý příliš, žádná láce, teď si jej není lze dovolit. Teď musíme kácet, žnout a žít, toho, kdo jařmí, přijmout jho. Mír není zárukou ničeho. Válka je zárukou práce. Usměj se, příteli. Únava nezraní. Obrysy dálav jsou bledé a 2D, srdce však plane a dýme. My nejsme zbabělí. My cestu nastoupíme. A pak z ní vymlátíme přiznání, kam vede.

about

Hlavní stroj představuje velkoryse hrubou projížďku prachmatickým zaměstím.

V jednotlivých skladbách lomozí sny o choroších rostoucích na komínech, každodenní realita provozu, dopady přesunu Plzeňského skartu do Strašic či valivé opojení velkolepostí strojů (včetně stroje hlavního) a hydrochemickou těžbou uranových rud kyselým loužením cenomanských uranonosných pískovců. Předivo příbuzenských vztahů a rozepří pohledem potomka rodiny osudově spjaté s prací v průmyslu citlivě zpracovává skladba Horizontář; jindy zase s orosenými brýlemi usedáme k pivu po boku dispečera. Otázky lidské důstojnosti a svobodné vůle jsou pak obráběny v masivních bezrefrénových konstrukcích, které podpírá dvojice nosných motivů: klíče a prdele. Zatímco Sklíčení je osobním vyznáním zloby vůči svazujícímu objektu, Pozadí posluchači zvolna odhaluje skrytou pravdu o veškerém lidském pohybu a o silách, jimž podléhá tělo i mysl, mikro- i makrokosmos. Album zakončuje optimistická skartokratická hymna.

K plnému vysvětlení vizí produkovaných Hlavním strojem nepostačí rozum ani rum, jakkoli obojí může hledajícímu pomoci.
To musíte cítit.

credits

released November 11, 2016

Hlavní stroj byl sestrojen v Morbivodním studiu v letech 2014-2016.
Umbrtku tvoří Morbivod, Strastinen, Karl a Well.
Ve skladbě Práce, radost, válka hostuje pan Tomáš Kofroň.
Artwork & design desky sestrojil pan Marek „Markko“ Pišl.

CD verzi alba lze objednat na info@hellstormshop.com.
CD version of the album is available at info@hellstormshop.com.

license

all rights reserved

tags

about

Umbrtka Plzen, Czech Republic

Loud and inept noises since 2000.

contact / help

Contact Umbrtka

Streaming and
Download help

Report this album or account

If you like Umbrtka, you may also like: