Get all 22 Umbrtka releases available on Bandcamp and save 40%.
Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality downloads of Přesazování strejců, Komíny smrti, Hlavní stroj, V dešti mech, Selement, KKW, Spočinutí, Jaro nevidět (EP), and 14 more.
1. |
Úvodní slovo
02:05
|
|||
|
(text: Karl)
Je sychravé ráno. Obloha se zatáhla, na nerovné chodníky a do čistých obličejů lidí padá množství vlhkým větrem hnaných ledových krůpějí. Nohy slábnou chladem a obtížnou chůzí blátem proti větru. Železná vrata Skartu se znovu hlučně otevírají. Posílená Umbrtkova legie vyčkává povelů pána. Umbrtka se vrací v mnohem větší síle. Ještě nikdy nekázal špínu s takovou razancí jako v těchto ponurých dnech. Tisíce komínů, zdánlivě chaotických železných konstrukcí a betonových pilířů prorůstá mezi větvemi starých stromů, které navždy ztrácí potřebu cítit na svých listech ostré sluneční paprsky. Lidské duše prostupuje věčná špína. Slyšte Umbrtkův šedý metal, jenž předznamenává mravní a kulturní revoluci, která se stane mohutným hnacím motorem konečných změn. Zástupy lidí ztratí poslední zbytky pastelových barev, stanou se z nich šedé masy, více šedé než kdy byly. Ano, i Vy se stanete součástí špinavé pracovní mašinérie. Nevyhnutelná je ztráta zaběhlých principů a ideálů, zůstává jen víra v Umbrtkův mýtus, který se stal skutečností. Industriální pohanství nalézá hmatatelný rozměr. Nechte se prostoupit tóny, ve kterých je ještě více špíny než by bylo zapotřebí k rozdrcení veškeré dosavadní kultury. Tóny, které jsou produktem spontánní práce Umbrtkovy legie.
Neustaneme, dokud Vás nezašpiníme.
|
||||
2. |
Zdroj všeho šedého
03:18
|
|||
|
(text: Strastinen)
Popelářské vozy
Ráno na ulici
Jeden z ních ten pravý
Zdroj všeho šedého zná
Kontejnery mají
Rezavé pera
Po pás kdo v něm hledá
Zdroj všeho šedého zná
"Když Ježíš poklekl na koleje, nevšiml si,
že do něho jedeme vlakem.
Zepředu, zezadu i bokem."
Kdo mluví sám se zemí
Obklopen kouřem z komínů
O práci jsou jeho sny
Zdroj všeho šedého zná
Kdo pracoval s uhlím
Lopatou do sklepů házel
Tvář od mouru špinavou má
Zdroj všeho šedého zná
Pan Umbrtka ze skartu
Legenda práce
Vatový kabát má
Zdroj všeho šedého zná
Strojvůdce na nádráží
Vlak do boha řídí
Koleje vedou k oltáři
Zdroj všeho šedého zná
My jdeme po kolejích
Za noci skrz Doudlevce
potkáváme lid který
Zdroj všeho šedého zná
Co napadá nás v dešti
Na místech ve špíně
Co káže nám Pan Umbrtka
To směřuje do zdroje
"Ježíš, nebo co to tam visí, sundáme
a díru v nebi přelepíme salámem."
|
||||
3. |
Průmyslové velkorypadlo
04:43
|
|||
|
(text: Well)
Dědek plísní živený, starý a hospodárný
Vypráví svým druhům o cestě do záměstí
Na planině věčné hnědi spatřil krásné stvoření
Kypřilo tam starou špínu ocelovým pařátem
Všude kolem pobíhali lidé hrůzou moření
Jak maso tak hlína jely na běžícím pásu ven
Omámený dědek hleděl na tu práci celé dny
Uslyšel, jak bytost zpívá lidem nápěv posměšný
Vaše těla – sádrokarton pogumovaný
Vaši bozi – sypká hlína lejnem potřená
Vaše touhy – nakažené jedem slunečním
Vaše cesta – do mých čelistí namířená
Tak velké, tak věčné, průmyslové velkorypadlo
Dědek z kapes vytahuje hrsti prachu rezivého
Rozdává svým druhům, cítí se být prorokem
Rypadlo, toť drtič lidí, bohů, co z nich vybují
Jeho hrany procházejí skrz hlínu a skrz kosti
Rypadlo je zrádné k těm, kteří mu věrnost slibují
Tím je udržuje v potemnělé bdělosti
Rozedranou rukou dědek kreslí tajné znamení
Než ho zánět krve skolí, naposled mu v uších zní
Moje tělo – neochvějně celokovové
Nemám bohů – ctím jen sebe a svůj vlastní stín
Nemám touhy – mám podrobný pracovní postup
Pracovní postup – navždy mísit špínu rez a krev
Rypadlo je velké.
Rypadlo je věčné.
Jeho hlava je jako mastný černý brouk
prokousávající si chodbu přezrálou višní,
která se ukáže být tvojí součástí.
Rypadlo si zachová svoji kovovost,
ač ty změníš víru třeba stokrát.
|
||||
4. |
||||
|
(text: Morbivod)
Každé ráno za všedních dní
Zdají se sny popelářské
O tom jak na Umbrdwaru
Projíždím svým kukavozem
Ranní město probouzí se
Ruce mé se třesou prací
Tramvaje už v bílé mlze
Houfně vyjíždí z vozovny
Brzdím jejich provoz tím jak
Zastavuji na kolejích
Lidé čerstvě probuzení
Dlouho na tramvaj čekají
Beru do svých rukou ráno
Kontejnery zrezivělé
Nikdo jiný nemá právo
Špínu mísit Umbrdwarem
Otvírám své oči chladné
S radostí do práce vstávám
Zaměstnání moje chladné
Popelnicím život dávám
Litinen Umbran Strojžvart – Pán popelářské šlechty
Baron Valbert Mornstein – Pán hromadění šrotu
Zvradlitekt Niklodým Doboh – Inženýr stavebních prací
Měděvoj Mřížer Trojstav – Pán elektrické trakce
|
||||
5. |
Přátelé ve špíně II
02:36
|
|||
|
(text: Morbivod, Strastinen)
Tak jako vždy večer z domu vycházím
Domluveni jsme, že v osm se stavím
Morbivod prochází Umbrdrun
Strastinen čeká v podkroví
Morbivod rozezní zvon
Letí pak na hlavu klíče
Najít pak nemohu ten správný
Pokaždé je to poslední
Čas po osmé Umbrtkovi patří
Tak jako velká část našich životů
Umbrtkovy skladby nové stavíme
Umbrtka Pán nás spojuje
Oslavit vlastní práci je naše poslání
Ve vatových kabátech vycházíme do ulic
Pohanět Slunce
Oslavit práci
Pohanět sport
Oslavit Umbrtku
Pohanět tupce
Oslavit bezdomovce
Pohanět Krista
Oslavit sebe
Do boha míříme zlostné myšlenky
Do lesa vedeme hlínou své kroky
Za deště voda skrápí nám brýle
Les v mlze nasáklý, vzácná to chvíle
Nelze přehlédnout, že vždy se pak objeví
Nepřítel Měsíc na jasném nebi
Jednou ho shodíme a zakryjeme špínou
Nebude Měsíc kazit nám okruhy
Po standarTním okruhu v Liliové Ulici
Potkáváme Umbrtku s úsměvem na líci
Voda teče z kamene, pijeme ji pokaždé
Posedíme na lavici, když jdeme z práce
Dohodneme setkání v blízkých dnech
Ve stejný čas a na stejném místě
Jsme stále stejní a též naše práce
Umbrtka vždy bude, i jeho legie
Strubard, Bublav, Komínen, Zvradlany, Umbrdwar...
|
||||
6. |
Nákladní trakce
04:50
|
|||
|
(text: Morbivod)
Volný všední den je dnes
Vstávám však s chutí do práce
Musím jít do ulic nebo v les
Či pracovat s duší strojvůdce
Nemám rád novodobé architekty
Ani jejich kýčovité stavby
Půjdu tam mezi staré domy
Kde žije a sílí duše špíny
Monstrózní parostroje smrti
Divize umbrtkovy vozby
Nádraží je mým cílem znova
Vlaky s ulím jedou do Ústí nad Labem
Ideály železniční práce
Z oceli koleje a pražce
Lokomotivní depo roste
Stavbyvedoucí káže stavte
Šedesátšest lokomotiv typu Sergej
Táhne šestset kilometrů dlouhý vlak
Tenhle vlak je plný uhlí
Tenhle vlak jede do Hradce Králové
Na šest tisíc kilometrů je slyšet rachot
Strašně těžký vlak hýbe celou zemí
Já řídím tohle umbrtkovo dítě
Jsem pánem trakce a vozby do Plzně
Ideály železniční práce
Z oceli koleje a pražce
Lokomotivní depo roste
Stavbyvedoucí káže stavte
|
||||
7. |
Sny z betonu odlité
03:11
|
|||
|
(text: Strastinen)
Vždy, když jdu Petrohradem, sním o věčném království
Majestátné ústavě, jíž by vládnul Umbrtka
Země čistě pracovní, plná správných lidí
Kteří každý den ráno smysl v práci vidí
A již se rozednívá, den bez slunce povstává
Umbrtka jde bokem, do boha i do prava
Jsme hrdí na odkaz pomočených rohů
Sloupků, kolem nichž prošel Umbrtka či jiný z bohů
Transplzeňský hangár, cíl mnohé z našich cest
Pomník Pánů Kristobijců, zakladatelů měst
Beton budiž salám pro duši
Krev budiž déšť pro oči
Vlak budiž maso pro boha
Prach budiž smích pro vlasy
Trolej budiž provaz pro boha
Uhlí budiž lože pro Pána
Vidím věčné království, kde by vládnul Umbrtka
Osamostatnil Zvradlany, hradem je mu Skart
Jistě by k nám zavítal, na Zvradlany ke koni
Hovězí by pojídal, salám v záklonu odnášel
Na kolena srazíme davy tupých hovad
Mezi koleje zazdíme, skvostný to bude mít dopad
Mosty nebudou popsané, mnoho sprejerů padne
Naše duše to povznese, oči dál budou chladné
Nebudem sklánět se dolů na lidi blbé jak měsíc
Tupého patrona zhasnem, do boha už běží zajíc
Po kolejích...
|
||||
8. |
Svržení měsíce
01:47
|
|||
|
(text: Strastinen)
Čekali jsme na měsíc na obzoru stáli
Když ten zmetek vylezl bohem jsme mu dali
Strhli jsme ho dolu z hůry
Zatloukali do něj kůly
Bezhlavě jsme do něj bili
A o smrti slunce snili
Když pak zhebnul v louži špíny
Vršili jsme kopec hlíny
Pod nohama měsíc, na východ slunce čekáme
Zašpinit slunce svorně se chystáme
Mistr špinitel a legie Umbrtkova
Opakujem co udělat, znova, znova znova
Morbivod vrtačku drží
Karl s pistolí moment východu střeží
Strastinen rozdmíchává špínu
Well kope hrob, hrabe hlínu
Slunce už leze z noci ven
Než chcípne, zařve: Den!
|
||||
9. |
Dotek Umbrtkův
03:44
|
|||
|
(text: Strastinen)
Ubohý sousede, podívej se na sebe
Lopotíš se jako červ
Přenášíš toaletní papír z místa na místo
A ani nevíš, kdo je poblíž
Necítíš ten dotek Umbrtkův, realitu pánů práce
Mocný dech vlaku v mrazu na kolejích
Atributy bohabrzdných poslů:
rezavý utahovák, šmidrokolá tramvaj,
čepec s cihlou, kladivo bohabijné,
klacky kristotlučné, hlídač vlakodojný,
písty brusnokristé, tleskající skřet
Tělo Krista již tak rozježděné
Tolik černých vlaků
Vzkazy bílých zajíců mezi pražci
Kyvadlová doprava
Věty a místa znovu a tamtéž posvětit a prohloubit
Prostě čistě zopakovat, aby do boha to jelo!!!
"Koleje v duši každého z nás
Noc co noc ten mocný hlas
Svolávám mezi pražce plzeňské pány práce"
|
||||
10. |
Umbrtka Šroubur
02:47
|
|||
|
(text: Morbivod)
Tam kde zvradlanské ulice se táhnou
Umbrtka Šroubur večer vždy povstává
Mohutné stavby za městem se tyčí
Umbrtka Šroubur pomalu noc vidí
Sen práce stokrát je divnější
Umbrtka Šroubur předělává vlaky
Vlak napříč nádražím postavit musí
Umbrtka Šroubur génius dopravy
Černý těžký vlak se zcela nesmyslně
řítí bokem přes Umbrtkovo nádraží.
Rozbíjí svou vahou betonové stožáry pro novodobý most.
Probíhá naprostá reforma železniční dopravy.
Široké pásy kolejí zazděných do země kříží krajinu.
Vlak jede bokem napříč do boha.
Zvradlanské ulice opět brázní kroky
Umbrtka Šroubur hlídá noční město
Mokré papírové krabice hnijí
Umbrtka Šroubur pomalu usíná
Na špinavém hadru z louže chodníku
Umbrtka Šroubur vzlétl nad město
Z výšky káže vlakům bokem jezdit do boha
Umbrtka Šroubur vidí teď daleko
Zvradlanská síla sestoupí z bor
Hadry v rukách dělnické třídy
Hrdých na svého praotce Škodu
Navždy nám zajistí budoucnost špíny
Naši předkové z let padesátých
Každý den bděli nad prací strojů
Turbiny, motory jsou jejich odkazem
Pracovní minulost zvradlanských bohů
|
||||
11. |
Dělníkům
03:07
|
|||
|
(text: Strastinen)
Rozdmýchat špínu
Udusat čistotu
Navršit hlínu
Formovat jednotu
Završit prachmatismus
Bušit kovem do kovu
Diskofilům smrt,válku
Dělníkům práci, zahálku
Dělníkům maso, plechy
Dělníkům lokomotiv vzdechy.
Dělníkům práci do Boha
Dělníkům silné paže národa
Dělník, práce ve špíně lord
Dělník u bucharu v šeru stál
Dělník železobetonových katedrál
Dělník v háji ocelových monolitů
Dělník v duši mé, v úkrytu
Dělník vzorem lidu
Dělníkem každý chce se stát
S kovem denně se potýkat
Dělníkem můj děd i otec byl
Jejich odkaz jsem veršem docenil
Dělníkem je pro mě celý den
Kdo stojí stroji pokloněn
Dělníkem každý z nás se stane
Když pro něho v pět ráno vstane
|
||||
12. |
Úpan Ježíš
01:43
|
|||
|
(text: Morbivod, Karl)
Sluneční svit hyne v železech
Vlak bokem projel boha
Uhlí snědl násilím Úpan Ježíš
Umbrtka pomalu vypouští svůj vývod bokem
Morbivod přijat na psychiatrii
Karl zastřelil tisíc sprejerů
Strastinen jede zajícem do boha
Vlk jede s Wellem vlakem do boha
Umbrtkova divize kráčí špínou pěškü
Zajíc jede do boha vlakem
Ježíš je zalepen salámem
Slunce je zakryté plechem
|
||||
13. |
||||
|
(text: Karl)
Transplzeňský Hangár
Velký
Temný
Nohy brázdí černý olej
Starý
Kromlechy betonové
Špinavé, chladné
Hlouběji, hlouběji
bloudit v chodbách
Drtit těla o mříže
Démone špíny, dej mi právo a sílu
Být skryt před sluncem v chladných halách
Mříže, Beton... Železo a lidská torza
Bude náš
Ten velký
Transplzeňský hangár
Kontrast krve
S černým olejem
Kovobetonová apokalypsa
Zůstat sami a dýchat vzduch
Vlhký a těžký
Nejtemnější touha
Chlad kovové dimenze
Rez a krev na stěnách
Část světa
Jen naše
Ta nejšpinavější...
|
||||
14. |
Umbrtkovo tramvaj
03:20
|
|||
|
(text: Jiří Kudrna)
Petrohrad je místo slavné
Slyšte je v něm tramvaj dunět
Umbrtkovo tramvaj jede tiše
Ve skartu však stroje slyšet dunět
V dálce jede stařičká tramvaj šmidrokolá
Ze skartu ji Umbrtka ku zvážení volá
Dobře ví že jezdit nebude již více
Neboť už má odježděné svoje hodiny
Umbrtka to ví
Není jediný
On však ze všech nejvíce tuto tramvaj miluje
Obouvá si střevíce, koleje natahuje
Petrohrad je místo slavné
Plné tajemství
Tramvaj jede tiše
K Umbrtkovo hájemství
Umbrtka si váhu chystá
Pro penízek kapsu chystá
Nadřízený jistě uzná Umbrtkovo snažení
Tramvaj supí ku skartu
Umbrtka promazává poslední kolo
A hle již nablýskaná váha čeká
A po svém zvážení s tramvají společně
Ukončí Umbrtkovo utrpení
Petrohrad je místo slavné
Místo radosti
Tramvaj svojí jízdou ukončila
Umbrtkovo starosti
Umbrtkovo váha rekordní váhu měří
Je to jasné, vždyť je to Umbrtkovo zboží.
A tak skart vítězí ve sběrové soutěži
Radost má pan Umbrtka i pan primátor
Z Umbrtky se stává sběrový novátor
Primátor mu dává vázu s věží
Petrohrad je místo slavné
Místo radosti
Každý si teď chodí
Do skartu pro štěstí
Opěvujme Umbrtku jeho slavnou čtvrť
A ten kdo to nedělá tomu hrozí smrť
Tímto pro dnes končím o Umbrtce snění
Není to však zdaleka konec umbrtkovského dění.
|
||||
15. |
Umbrtkův svět po ránu
03:55
|
|||
|
(text: Morbivod)
Brzy ráno za mrazu
S chutí vstávám do práce
Plechy nesu pro Umbrtku
Zatímco ještě spí Pan Strastinen
Kovobijné palice práchmem se chvějí
Písně šedé práce pro radost naší hrají
Kovobijné palice práchmem se chvějí
Písně plné vlaků a strojírenství
Šedý pracovní metal
Bez politiky a bez náboženství
Jen špinavé šedé umění
Oslavující práci v průmyslu
Město Plzeň tajemné po ránu
Lávka mrazivá přes řeku Radbuzu
Papírenský komín jako ze snů
Nádraží plné nákladních vlaků
Chvála pracovníkům kovodělného průmyslu
Oni vtiskli městu tvář výrobních hal
Vlaky a tramvaje jsou dětmi dělníků
Vozí je do práce za deštivých rán
Síla řek, stromů a hlíny
V souladu s pravostí panenské špíny
Příroda s průmyslem ruku si podává
Bezdomovec pod mostem pomalu vychládá
Zašpinit Slunce
Dělnický a bezdomovecký šedý metal
Kladivo pracuje na stodeset procent
Kovostroj plzeňských pánů práce
Prachmatismus jako nový umělecký směr
Budou další desítky šedošedých písní
Celý život budeme montovat pracovní skladby
Od počátku do středu a od středu k počátku
ABCBA
ABCBA
ABCBA
ABCBA
Když vidím po ránu popelářské vozy
Zmocní se mne touha v kontejner dlaň zabořit
Voda ve tváři dodává mi odvahy
Jako fantom z Doudlevec břímě své si vydobít
Když vidím po ránu Mornsteina s károu
Unesen jsem atmosférou řinčení plechů
Jede v mlze do skartu za umbrtkovo váhou
Pokládá kov na zem za umbrtkova dechu
Když vidím po ránu na nádraží vlaky
Jen já nejlépe vím kam a proč pojedou
Konečná stanice je oltář boží
Všechny koleje tam nepochybně vedou
|
||||
16. |
Umbrtka Umbrtkulum
04:05
|
|||
|
(text: Strastinen)
Soumrak padl na Slovany
A dělník opustil stanoviště
Diví lidé brázdí ulice
Fronty stojí před řeznictvím
Když nebe potáhlo se mraky
Komíny řežou klenbu nebe
V zápětí začne táhlý déšť
Vše odráží mokrá ulice
Vytváří se lidem obrácený svět
Déšť hudbou svou jednotvárnou
Utlumil i nežádoucí zpěv
Slepé uličky plní mlha
A lidské duše zášť a hněv
A již nečekal nikdo z nás
Na východ či západ slunce
Uctíváme jen mlhu,déšť a mráz
To je náš zákon práce
Když nebe je potažené mraky
|
||||
17. |
Na kolejích duší
02:29
|
|||
|
(text: Strastinen)
U popelnic lze nalézt jen šeď
Chybí tam slunce a veselé barvy
Tak žádoucí vlahost a špína
Mi skvostně vynahradily svět
Neopěvuji konzum co zbyl po lidech
Ale tu podstatu skrytou pod tím
Ten opuštěný duchovní svět
A hlas který se nese nocí
Navždy mým pastýřem skomírající den
A zvuky vlaků putující vzduchem
A vlaky přejíždí každý můj sen
Potuluji se střech však nad hlavou mám
Bloudím v noci ve špíně
Zřím koleje a vlaky, nádraží je můj chrám
Na odstavišti dlouhé řady vlaků
Jdu skrz ty jednotvárné ulice
Vnitřní útěchu mi nesebere
Ani když potkám bílého zajíce
|
||||
18. |
Vnitřní vlaky
02:12
|
|||
|
(text: Well)
Každým vlakem, byť by stál
Či se vracel z boha,
Projíždí vnitřní vlak,
Který jede do boha
Kdo pracuje poctivě,
Ten to cítí zrovna tak.
Špína v nás už nepohasne.
Umbrtka – náš vnitřní vlak
Na obzoru vidím siluety starých strojů
Složitých a krásných jako zimní stromy
Před sluncem je chrání bratr břečťan
Jejich výdechy otřásají zemí
Může se zdát, že ty stroje spí
V mém nitru ale pracují
Vdechuji části komínů
Umbrtka vplouvá bokem do mých snů
Umbrtka - Pán nepopsaných zdí
Šedá eminence v popředí
Na obzoru vidím ocelové dešťové mraky
Kovový déšť zničí vše nové a špatné
Matérie dnů a lidí je rozplizlá a tupá
Vnitřní vlak nám ale ukazuje směr
Pohrdáme do boha
Budujeme dílo
Šedá moudrost silnější
Než by se kdy snilo
Kdo pracuje poctivě
Ten to cítí zrovna tak
Špína v nás už nepohasne
Umbrtka – náš vnitřní vlak
|
||||
19. |
Jsou, aby byly
05:03
|
|||
|
(text: Karl)
[část první: Je třeba vystavěti]
Je třeba postavit nové Umbrtkovy pomníky.
Návrh smělý, však opodstatněný a špínou posvěcený!
Kdo se však zmostí prachmatického veledíla?
Vím o někom. Povolejme inženýra zvradlitekta Niklodýma Doboha!
Zvradlitekte Dobohu, špínostrojní estéte,
zvradlomatických monumentů třeba zhotoviti.
Snadný úkol pro mne a Umbrtkovy dělníky.
Rovné ruce ponechte mi,
stvořím veleskvostné perpetuum zvradlivé,
v činnost vše uvedu k poctě pána Umbrtky.
Zvradlitekt Doboh počal stavět.
dělníci lili beton, cihlu s kovem snoubili.
[část druhá: Tajemné stavby v naší blízkosti]
Plzeňské zvradliště
Teplárenské hydropeklo
Stojí tam, aby se mohlo zvradlit
Nejtužší vodostěna, oblaka špínopáry letí
Hluk, který zní do boha proto, aby zněl do boha
Jablonská masna
Krvavý sklepní chaos, rezavé vykuchováky
Zvěř zabita, aby mohla být drcena
Oboustranné sekání do odpadního masa
Odpad, který páchne do boha proto, aby páchnul do boha
Podorlický lom
Stovky metrů dopravníku
Kámen těžen proto, aby mohl měnit místa
Šedá pavučina horninových toků
Kameny, které jedou do boha proto, aby jely do boha
Plzeňská nemocnice
Lidské zbytky do věčnosti proleželé
Leží, aby mohly být obraceny
Doplňovány, posunovány, odstraňovány
Mozky, které hnijí do boha proto, aby hnily do boha
[část třetí - Ví snad někdo víc?]
Tajemné stavby s věčným posláním
Sídla astrální pracovní šlechty
Pozemská existence odůvodněna jejich procesy
Produktem procesů důvod jejich pozemské existence
Kultura průmyslových megalitů
Zdroje energie industriálního pohanství
Nekonečný cyklus příčin a důsledků
Zhmotnění Umbrtkova smyslu bytí
Magnnety a duše jeho špinavých legií
Jsou, aby tam byly
Zbudujeme chrámy práce
V Transplzeňském hangáru
Dobohovy nekrology
Ocelí do betonu vtesáme
Krví čistých zbarvíme
Esencí špíny se pokryjeme
Do železného molochu vstoupíme
Deset tisíc pomníků Umbrtkovi postavíme
Geniální díla zvradlitekta Doboha
Odhaluje Umbrtkova brigáda
Morbivod, Strastinen, Karl i Well
Ví snad někdo víc?
|
||||
20. |
Umbrtko, ať...
03:45
|
|||
|
(text: Strastinen)
Umbrtko, náš pane, buď s námi po celý den
Ať ve všem, co se stane, jsi s námi oslaven
Až nebe začne se mračit, my můžeme vstát
Ať zhyne slunce a stihne ho pád
Ať postavíme chrámy práce tvé v hangárech svých
Buď po celý dnešek s námi, ať přemostíme, zastřešíme smích
Ať nejdeme na koleje s otázkou, kam všechny vlaky jedou
Ať maso přijmeme pěškü a salám duchem s tebou
Ať šlapeme na všechno, co kolem nás je čisté
Ať tvou duši chrání písty brusnokristé
Ať mlha a její přátelé a vyznavači vody
Pokoří ty do výše vedoucí duchovní schody
Ať bezdomovci v houfech všude kolem proudí
A nevěřící na smrt náš Pán Umbrtka soudí
Ó, ať tečou proudy šedých vod
Ať jen teče to vše hnědé a šedé
Umbrtko, všichni shromáždí se v tvůj bok
|
||||
21. |
Synové pahorkatiny
04:16
|
|||
|
(text: Strastinen)
Proč neustále uctívat slunovrat
Má zůstat jinde, sem se nevracet
Nechceme ho my, Umbrtka, skart
Bledost pleti se začne vytrácet
Svěžest země se začne vytrácet
Chuť do práce se začne vytrácet
Malá je země, jezdí na ni mnoho aut
Víc silnic a hnusných obchvatů
Stromů rychle začalo ubývat
Aleje stromů se začnou vytrácet
Staré továrny se začnou vytrácet
Kamenné zdi se začnou vytrácet
Synové pahorkatiny ve vatových kabátech v létě
Synové plzeňské kotliny ve větru na Ostré hůrce
Okouzleni jarní krajinou
Na jazyku pouze chuť masa
Bílé jsou oči, modrá rasa
Ta trocha lesů co zbývá
Znám tem každý strom
Chuť jeho pryskyřice
Kterou dávám do barev
Kořeny zanesené mechem
Oltáře lesních tvorů
A nory jezevců
Obydlené nebo opuštěné
Zemní a lesní zvěř
Oslavuje s námi ticho
Noci plné deště bičujícího
Do majestátně černých skal
Málo z nás to vychutná
Nám velí síla země
Ne společnost otroků
|
||||
22. |
Můžeš myslet pracujíc
02:31
|
|||
|
(text: Strastinen)
Můžeš myslet pracujíc
Hledat další podzim
Desky zemské kůry
Vrhly zlověstný stín
Můžeš myslet pracujíc
Zelený list, rub i líc
Spadlý na kočičí hlavy
Děsí jen nás, ne tupé davy
Můžeš myslet pracujíc
A z podzimu nemáš nic
Zelený list na zem spadlý
Sluncem popálený, schřadlý
Můžeš myslet pracujíc
Z myšlenek nepoznáš nic
Přitom věřils ve svou truhlu
A teď v rohu brousíš kudlu
Můžeš myslet pracujíc
Ulehat u popelnic
Papírové krabice, tvůj šat
Proniká však skrz ně chlad
|
||||
If you like Umbrtka, you may also like:
Australian band Aquilus smashes genre boundaries to smithereens, combining classical orchestration with black metal on this riveting LP.
go to album
The Rime of Memory
by Panopticon
featured on Bandcamp Radio Feb 2, 2024
go to album
Russian duo leaven unbridled, blackened instrumentation with radiant melodies, their post-metal heaviness propelled by heavenly energy.
go to album
featured on Bandcamp Radio Jan 19, 2024
go to album
Overtures of Uprising
by Exulansis
featured on Bandcamp Radio Nov 24, 2023
go to album
featured on Bandcamp Radio Nov 24, 2023
go to album
Horned Lord of the Thorned Castle
by Moonlight Sorcery
featured on Bandcamp Radio Oct 3, 2023
go to album
