We’ve updated our Terms of Use to reflect our new entity name and address. You can review the changes here.
We’ve updated our Terms of Use. You can review the changes here.

P​á​ně & Uhelná p​á​nev

by Umbrtka

/
  • Streaming + Download

    Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality download in MP3, FLAC and more.
    Purchasable with gift card

      $4.99 USD  or more

     

  • Full Digital Discography

    Get all 22 Umbrtka releases available on Bandcamp and save 40%.

    Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality downloads of Přesazování strejců, Komíny smrti, Hlavní stroj, V dešti mech, Selement, KKW, Spočinutí, Jaro nevidět (EP), and 14 more. , and , .

    Purchasable with gift card

      $69.48 USD or more (40% OFF)

     

1.
Kam jen kam 07:13
(text: Strastinen) Na svá oblíbená místa na kolejích co tak moc voní Tam usínám A budím se ze snu Cihelné stěny a smrky Balkony a otevřená okna Kam jen kam Jde ten pán s knírkem Do něčeho kopne A jde zpátky umbrtko! Myslel jsem si že má knír ale čepici jen má nudy kopec nudy vrak těžké květy na stromech a okna otevřená nuda na trati a klid a cink zapadá slunce tichne město a lidé a delší je stín a proti světlu komáři mušky potichu vzlétají kam jen kam náklady těžké objemy únava velké rozměry na trati ve svitu do dáli mizejí vlakové soupravy a strejci v sandálích mizejí puklá srdce jícny žhavých pecí vlaků kam jen kam čáry tam na nebi kruhy jsou od pěny na půllitru sám jen sám Umbrtko sedíš tam A v kapse pistoli na sebe do hlavy už máš Je krásně na světě Jak krásně a zbytečně Šťastný a bezcenný Dokola pojídá prejt Plněn jím a přec prázdný Náš bůh a Umbrtka pán
2.
Bůh a pán 12:25
(text: Strastinen) Na větvi visí pán Umbrtka Na tácku od piva Umbrtka pán Ve stínu komínu Bez brejlí s pupíkem od piva Ve stínu Umbrtka pán Tak moc se zaklání A klouže po ledu Hodný je Umbrtka pán V pokoji hospody dlouho vysedává Až doma leží po cestě jde zakloněn Jak jeřáb Umbrtka pán V ruce má virguli Ukazuje kdo dlouhé vlasy má A kdo práci má Kdo dlouho popíjí Kdo svojí míru sám zná Cisterny komíny vlaky a baráky Zdi hnízda pro ptáky Ty který odtáhli do teplých krajů Zalévá mlékem se škraloupy Umbrtka pán Je stržen magií kouzlem a čarami Dlouho a pomalu šel hledal Přehlížen ženami pivo si natočí Sám v prázdné hospodě sám Poznáš ho pojí prejt u koně V záklonu odchází on bůh náš zpocený Krásný muž a pán Umbrtka pán Ve stínu fabriky jsou to okamžiky Tam pije pivo náš bůh a pán Tam nasává umbrt-kapán Odnáší pípu si na zádech v záklonu Odchází ve vatovém kabátu Se strachem ve vočích Umbrtka pán Jde z domu hned ráno možná má vyhráno vyhráno nad prací náš bůh a Umbrtka pán možná má placenou dovolenou náš bůh a Umbrtka pán sestoupil bůh náš z nebe do kouře z komínů a zdědil firmičku 60tisíc má měsíčně vůbec se nepředře náš bůh a pán Umbrtka pán „Umbrtka stojí zcela sám ve stínu průmyslového komínu kam žena nesmí a ani nepáchne protože nejkrásnější z Doubravky je stejně Teplárna"
3.
Pán a smrt 09:59
(text: Strastinen) Že něco by mělo přijít Ale kam co nebo kdo Bez účasti lidí i času Smrt to bude oblečená Duhou krásná žena Pomalu bude mizet Ve stínech a hromadách mraků Tesklivá poraněná zed' Z šedesátých let Nebude mít na zaplacení Umbrtka rozmáčené časopisy a cedule s prodejem kaprů déštˇ ve Varšavě starý přes šedesát let Tam měl náš pán bábu Neustále sahala na dveře A netrefila kliku A v šedesáti měla husté černé kadeře A náš pán má věneček Zná každou hospodu Ne rekreačně večer Ale hned po práci Kdy je tam krásně pomalo A dělníci věší vaťáky u dveří Bezhlavá smrt vyndavá lebku svoji Z poloprázdného půllitru Aby se mohla milovat s pivem A Umbrtka se před ní strachy netřese Je zakloněný a jako by to neviděl Pravou ruku má zvednutou chlapec na sněhové kouli Nebojí se že spadne a bude mít bouli Na to děti nemyslí Nemají v hlavě tolik diktátorů My tenkrát z výšky viděli ulice Ze stromů a sloupků plotů Cikáni v mlze báli se našich hmot Tam chodil Umbrtka taky Šel Dušanovi nebo za Petrem Opřeni o zarostlý plot tam stáli Petr Šmíd porazil pár stromů a pak ho vzala smrt „Ty lidi jsou stejný vy jste každém tak jinej jako nejbarevnější západ smrti je veselá a neskloní se má svoje hodiny svoje salámy a sýry"
4.
(text: Well) I. Umbrtka si sedí sám Klade salám na salám V řídkých vlasech si vši mne A ani si nevšimne Že není tak zcela sám Zpoza plotu klučina Neláká ho svačina Přesto kouká hladově Bujné čupří na hlavě No to víte, klučina Tenhle junák, hele ho Ssá z kalichu šerého Srká vlažné mlezivo Umbrtkovo neživo A Pán papá, hele ho Vláčný pohyb dělničí Silou lačných děl ničí Pán povstává v záklonu Kolem pasu záclonu Za ní okno dělničí A tím oknem vývod bokem třetím okem dokořán Čtvrtým uchem prvou branou druhá ústa vývod bokem Vzlíná sláva duchem hustá prozření i smyslů chrám Ranou duši rašelina plní měrou neslazenou Vývod bokem stlaný kůrou krmí chlapce hlt za lokem Náš pán vypadaných loken z boku rouru co je šňůrou Pupeční i prádelní kde pod kolíčky cáry dní se V třepotání uvězněny bez pohybu věčně ženou Vývod bokem řetěz Páně portál prejtu velebený Kluka s městem prováže už mizí z nitra miráže A bezestinných citů tupé žáry dané světem Vývod bokem na obloze Mezi mraky hnije luna Šeptá šedý úplněk Umbrtkova Luna svítí dětem Umbrtkova Luna svítí dětem II. Být znovu a poprvé osvícen prachem Zpoza rohů odezírat samomluvu ulic Na zarezlém potrubí jak nehřejivou kožešinu Hladit ostny jinovatky Pokorně tak pokorně Ti v papilárách tají Každým pískovištěm prokopat se k jílu Jako k slíbenému dědictví Do dlaní si nechat vrůstat Neloupané sémě štěrku Co z něj klíčí strupy divných hran Vypít každou noční kaluž i s komáří larvou Přisátou na prsu mléčné dráhy V každé šachtě větrací Slyšet jak déšť dmýchá kal Stojatý stesk Dunění hrdliček Město na plicích Cesta co je váháním A přece víc než tím III. Hoch to nocí táhne dál Klade sandál za sandál Není proč by sledoval Čemu blíž je, čemu dál Volný nocí táhne dál Kráčí hovno nehovno A chvílemi pohrdá Terčem chovné duchovno Hoch to nocí táhne dál Na rtech temný nattechrocht V tohtoročném discmanu Druhohorní blekmetal Když zahlédne z dálky Pána, zamává mu, zakloní se Uličnictví, zášť a láska se v něm mísí jako v míse Umbrtka mu na oplátku spílá do výrostků Líně v klíně sobě řeší Pubikovu kostku A je mu to vlastně jedno Takový je totiž Pán Bůh a Pán, jenž vidoucímu pomalu a jasně káže Stěhovat se v nory dvorů, dobýt popílkovišť pláže Olizovat stalaktity z pavučin a cementu Znát přísahu průmyslových rypadel, a nejen tu Odevzdat se záměstí A nocovat v bagru Nebojí se chlapec zloby zapuchřelých strážců temna Hlídacích psů zazávorných práce není velejemná A přece ho nevyděsí teror z kamrlíku V kapse totiž kouzelné má mýdlo, jehlu, dýku Vždy uprchne v bezpečí A zem se za ním půlí Umbrtkova Luna svítí dětem Umbrtkova Luna svítí dětem IV. Však odřezat se od světa, ne, to není jenom tak Svět lakotný uranista rozpojit chce vnitřní vlak Neponechá hocha Pánu, metalu a městu Majetnický androfil už rozepíná vestu Poklid v dětském pokoji a zdánlivě i v nebi Chlapec dumá - jsem jen Pánův, mám to štěstí, že by? Náhle venku za roletou táhle bludní bezdomovci zavijí Přivalí se z rohu glóbus se ztopořenou Skandinávií Vypadá to skoro lákavě Den už dávno zaparkoval svou sluneční Avii Je tma A svět ti nabízí to lepší... Skokem glóbus živelně se na hošíka snáší Prznivě se přivine a má to něco do sebe Když v kříži mlha severská tě zazebe A po sliznici kloužou fjordy Škrábou vlčí mordy v mluvě zpěněné A přetéká kraj Ravnajuvu krupicovou kaší Šourek černý jak se o něj třel Již neexistující svatostánek Fantoft No a to je příjemný Jenže pak svět přitvrdí v tom díle chlípné zkázy Strašný rytmus rovníkový střídá krásnou Burzu Sténá chlapec, jeho vazy, žíly v terminálním pulzu Naběhlé a demontován vývod bokem, rozprášena moudrost sazí Svět si vlastní šachtu razí, svět za lubem konec má Svět se zhoupne v pánvi, která vůbec není uhelná Tropický příraz pozemských zel A v mladé mozkovině přetlak Potom lup! a hlava vedví Svět v potměšilé lítosti si zaslzel A zvadl A zas šel Zbyl za ním Poklid v dětském pokoji kde Lebečního lavoru zel přenešťastný ovál Umbrtka mezitím ve skartu Mlčel a popil Popil a lehl Lehl a usnul Usnul a ve snu Něco vystudoval
5.
(text: Strastinen) Masové hroby Tolik moc pokrmů Na půdě mrtvých holubů Pán Umbrtpán v žaludku Tolik moc masa má Masové hroby prejtové hroby hrobař to kulturní hrobař to masový v záklonu naloženo má tlačí vozíčkáře pán Umbrtka ne že by ho měl sežrat ale vozík prodloužené držení má to kvůli záklonu upečený kříž z masa na krku vozíčkář má čeká už tu dobu co vozík svůj má od svého pádu do masa hrdě zakloněn tlačí Umbrtka vozík svého vozíčkáře ten v klíně má rádio na přenos sportovní má masové hroby prejtové hroby v žaludku Umbrtky ve stínu doby pečený kříž z masa do louže chodníku odhodil Umbrtka pán on zklamal jako muž proto je potrestán záklonem náš bůh a Umbrtka pán v žaludku prejtové hroby masové hroby Umbrtka má nemůže do lesa do stínu z pařezů a hřát se na slunci není tak docela sám zdraví ho stíny a bolest prostaty ražená v kameni řečená slovensky do účka vlasy věneček sepnuté má a nerad vypráví náš bůh a Umbrtka pán
6.
(text: Well) Můj učitel je Umbrtka z Plzeňského skartu Neúnavný popíječ rýžového čaje V chlupatých nohách oděný Dělník který stárne Tak jako stárnou ženský na poště A jejich poštěváky šednou Jako stárne mlaskání na seřadišti retů Jako stárnou naše divotvorné rituály Kopřivové valy jimiž víří bílé řízy Kazatelů bříz a věští Úkroky a nedohledné ticho Stárne prarodičky břicho pošlapané z obou stran A po nárožích tažené co nevěstina vlečka Kterou šedesát let zapomněli sundat Jako stárne pohled do dlaní A knihy v dešti kůra fotky v bookletech Ta černobílá staveniště Jako stárnou sbohem stárnou příště Stárne do koberce uvězněný dým Po chodbě se berlí pustá chvíle Chvíle kdy se starý stává nejstarším Tak stárne náš pán Umbrtka Tak jako závist V podbřišku má vodojem a povolený závit skrání Jako stárnou přátelé Ať navzájem Či stejně věrně v neshledání Změno Která vkládáš bolest do zubů A nedopalky pod šupiny jikernáčů v Radbuze Špalírem tvých nebozezů prolínám a lezu Hrnu nárty duny pilin Mých a nebo cizích Už teď je to jedno Jedno Co teprv jak moc to bude nakonec Z cihlových pohárů mi do ucha Nalévá jedy Plzeň Spánková porucha Tam na soutoku předposledních let Jen těch cihel těch je pořád Míň a ještě míň ještě až nevidět A zajíc třínohý no jen si na něj sednout Kolejemi táhne divnou stopu a mě v ní Ale nic tam není Do něčeho kopu a jdu zpátky Umbrtko Alikvotní kvikot Čuník z kamionu vypadlý se táže Prejže kde že jsou tu jatka Já mu lžu že nepovím A všichni tady bloudí Tápe střelmistr strejc demoliční Putující ke škodovským zdím Ubíjím ho přepálenou cihlou Podřezávám hranou téže cihly U Ježíška v křoví ležím skrytý Nebo je to možná jenom ve snu Možná zdá se jemu a ne mně Krvi je to stejně všechno jedno Pohůnkové záhubě se vyhli A již přinášejí kabely a dynamity Těžké dvoukoláky táhnou K promodlené továrně Pohřbili jsme svoje psy Vepřík na talíři voní a táže se na knedlíky A shání se po zelí Komíny u kolejí zmizely Kameny z mezi pražců zmizely Stavební stroje zmizely Zpřelámali milí lidé komínové femury Nebude už prafabrika Hlavou dolů vandrovati po obloze A tu hlavu pneumaticky rozesbíjeli V síti trosek Škodovky v nedohledném tichu Potkávám učitele Umbrtku Jeho tvář naložený kapsář Oči jako myši kočkou na rohožce Na hliněné haldě dřepí pietu Na kolenou těžkou tlamu zemřelého jednorožce Krmí patou strupatého chleba Oba Oba se usmívají
7.
8.
Uhlí 05:22
(text: Morbivod) Statisíce havířů z Ostravsko - Karvinských dolů Vstanou z hrobů ve svých poddolovaných čtvrtích Více než kilometrové hluboké šachty přivítají své syny Roztočí se železná kola Pletená lana snesou ty masy masa v klecích dolů Průmyslovými oleji promažeme zašlá ložiska, vrátíme jim dech Černé těžní věže budou vidět až z dalekého vesmíru Zvradlitekti budou projektovat Legendárních deset tisíc Umbrtkových pomníků Budou je stavět dělníci, vojsko pána ve jménu pána Na vrcholcích betonových monumentů a horizontů důlních hald Nebudou se už nikdy tyčit sochy mrtvých ruských imperátorů Tady vládne Ivo Krátký z Plzeňského Skartu, my ho neseme na rukou Největším Rusem je teď Pavel Němec, ten na sochách bude stát Záklonná díla z betonu a oceli, na ní Umbrtkova legie Každý jede na svém černém důlním vozíku Tažen elektrickým strojem do boha Po kolejích do boha, po železných kolejích Do boha... Obrazy na stěnách v administrativních budovách Na všech dívá se Umbrtka Zakloň se mu, úředníku Opusť svou kancelář, do dolu jdi, my už tam jsme a pracujeme Dýchej prach a uhlí jez Se zbíječkou v temné lože ulehám Slyším její hluk i ve snech svých čekám pracovní den, nemohu spát Důl mě chce, já uhlí chci, moc uhlí chci Jeho moc je nezměrná Umbrtka drží stokilový uhelný díl nad hlavou Zezadu zadem se ho chopím a záklonem se pokloním Týden ten díl budu jíst a modlit při tom se k bohu Za oknem hornického bytu budu sledovat jeho tvrdou práci Uhlí je všudyprítomné
9.
Plzeň 05:10
(text: Well) Plzeň! Město svítá Bosou nohou po kmenech Mech černý v nitru kompresorů O kovových mastných lesích Kašlavě se rozšeptá Už stá už stotisící paže Rozrostla se o nástroj V orlojní kaluži se míhá dělník Dělník dělník Ruce berou za táhla Jen do věží klíč stále drží Mlha mléko Prodává se po ulicích v oroseném igelitu Modročíslou koncentraci Vytištěn má lid Na vnitřní straně žil To silné mléko mlha Taje ze studených ker Masívů zpřelámaných dlažeb Všechno to chci vypít když se probouzím; Dým přimísí se kvil a perné rytmy strojů V obou stranách pevné továrenské zdi Chrání je všechny I mé smysly Chaos převodů jenž přede pilíře Zřím sálat v každé oživené hale Svaté hale atomu; Ruce berou rydlo Rychle! psát jít obdivovat Písty duše praskliny A za srocením netýkavek Staroruské televize Dvířka uhelného sklepa Plného až po kraj Vlašských ořechů -- Na kladce otočí se slunce výš Vynáší vyhraněné stíny V rámy protistojných cihel Vynáší je v podpaží a přes Škodovy závory A přes vrátnici s létem Páně Shovívavě nestřeženou Kořeněnou trojím prachem V uniformě stařenou; Rychle! než se z ohňů stanou svíce Vonný vosk nás zaková Do bílých loží otupění Do pečetí hladkých slepých Nerozlomíš! Rychle! Práce! Plzeň! Město svítá
10.
(text: Well) Probudil se nahý kůži krabatou Dech pomazaný lojem Vleklých tlení Oči vazké svědci znešlechtění Ve výklenku po bronzovém světci Byla ještě noc a její neslitovné sovy Drápy na krovech A krovy staré ve zteřelém pnutí Listy hnětly v dlani žeh Tak strašná zima brněla Tak strašná panu Umbrtkovi Rozhlížel se nevěděl Není-li jen planým stínem sochy Jež si do podpaží sevřela a stiskla Špínu naděje a brašny stovek dělníků A dehtované smegma jejich duší Těch co u ní zvraceli a močili a kleli Cestou do práce či z práce domů k lihu Z lihu do práce do výspy bucharů a klihu Nafty krumpáčů a karet Z práce domů k dětem k lihu V Plzni snové kteří vystavěli Nicotnosti Řím Pak ale pán nahlédl že sochu z jara unesli A snědli smělí pobertové Že je sám a přede vším Jmenuje se Ivo Krátký Ráno – Kolem nějž se nakupily slzy Ráno – Kalná slino v betonové tvrzi Ráno – Zostuzeně zejí hnízda pustá Ráno – Všechno se hromadí nic už nedorůstá Lidé tam tak chodili Tam kolem toho výklenku Tam střídaly se tváře krokem cizopasným A smáli se a nadávali Umbrtkovi Jeho nahým chlupům nahým zubům Černým dásním Neznali ho Jen je napadalo ledajaké zdali Pak už si ho radši vůbec nevšímali On pomalu vstal a vyčkal nevědomky Příchodu svých uctívačů Cibule a stonky uhlí upálený olej maso Z rour a oken vyvlekly se Na vřeteno šeré Pláty nebe barvy větru nachověly v okrajích A něčí ruka odemkla Ty dílny pilin slunných zdí i stinné líhně jáhenů Jež ve snu v poli u hřbitova navštěvuje hřích A tehdy jsme ho našli Přes ramena hřejivý plášť rozprostřeli Vzali jsme ho Umbrtku Na časný oběd ke Koni Jedl Nevěřícně Svíčkovou Mohli to trochu přihřát Ale jedl Ještě pivo salám rohlík jsme mu dopřáli A beze slov ho konejšili Jak nás nikdy nikdo Habry si pár dalších jizev urvaly A vítr barvy nebe hleděl odvát jitro strnulé Ty hvězdokupy flanelu a plechu Sirný prach Hlasy z masny A my si v něm lebedili Hlavu těžkou rozbolelou Jako kočky v peřinách Tak jako už tolikrát když se náš pán probudil Někde ve městě či za ním Starý zmatený A krásný Ráno – Kolem níž se nakupilo tělo Ráno – Šklebe kterým do boha to jelo Ráno – Šedý duch tě vazelínou zcelí Ráno – Stehy z oceli a hnijícího zelí Je zapotřebí neustále se vracet k Umbrtkovi Je zapotřebí znát sílu lhostejnosti Jíž se musí čirá láska obrnit A k níž musí čirá láska zůstat Lhostejná
11.
(text: Morbivod) Vlakem vydal se Umbrtka pán Přes Chrást a Rokycany na Beroun Jel na střeše lokomotivy Neobratně škrtal hlavou o trolej Dehet a maso láká Umbrtku Chuť má na tamní specialitu Peníze v kapse, zpáteční jízdenku Vystupuje v Berouně na nádraží Přes řeku v záklonu - Umbrtka Na náměstí směřuje - Umbrtka Vyčmuchá řeznicví - Umbrtka V srdci má salám - Umbrtka V komínech krávovodvorských železáren V blízkosti válcovny za studena Zbudována černá udírna Udí se tam salám komínový Umbrtka Doberoun pravidelně jezdí Z Plzně do Berouna vlakem pro salám Tento salám je komínový Ve splodinách z továrny vyuzený Za svitu měsíce nad řekou Měsíce neukrojeného Ale odfrézovaného Nakrmil se pán dehtem Ten je hodně obsažen v salámu Umbrtka ho tam má rád
12.
13.
(text: Morbivod) Kolejnice táhnou se ulicemi Petrohradu Směřují do Božkovské ulice, ku Skartu Pán práce jezdí po nich na drezíně Projíždí hangáry a černé durch-skartenské tunely Skart sponzoruje Pirník Pirník sponzoruje boha, koha a krista pána Který jede s Umbrtkou na drezíně Trhají spolu troleje Ale staví před sebou koleje Vichr nad městem odfouknul Měsíc i Slunce Ta neprachmatická monstra boží Pomáhal mu při tom sám Umbrtka Pán Foukal sice opačným směrem Ale na vichr to nemělo vliv Ani na tramvaj linky číslo dvě Plzeňských městských dopravních podniků Plzeň Hlavní Nádraží - Modla má a jídelna Plzeň Hlavní Nádraží - Vlak Umbrtky do boha Dávám hlavu do skruží - Volám drze na Pána 50 let zpoždění - Platím dráze draze Zvradlany zachránil Umbrtka Nastěhoval se tam Morbivod Šrouby má Šroubur Umbrtka v hlavě zašrouburované Aby mu nespadl plech ze zad, když jede proti bohu do práce "On už Pán ve Skartu dávno nepracuje, ale my, tedy Morbivod, Strastinen, Karl a Well, ho tam pořád vidíme, nechceme zapomenout na rok 2002." Znovu a znovu se probouzím do ranní Plzně Špinavého města, kde není Slunce Jen oheň v pecích Škodových závodů Jejichž otec spí na Mikulášském hřbitově Plzeň Hlavní Nádraží - Modla má a jídelna Plzeň Hlavní Nádraží - Vlak Umbrtky do boha Dávám hlavu do skruží - Volám drze na Pána 50 let zpoždění - Platím dráze draze
14.
(text: Morbivod) V posledním období dlouhodobě propadám hlubokým stavům psychické vnitřní vyrovnanosti. Zakládám privátní prachmatickou praxi jako součást nové polikliniky Umbrtky Páně. Na pacienty zde bude čekat řada zajímavých překvapení, (Např.: Vejdou do ambulance a... tam bude soustruh!) Výstřel zazněl v továrně Když dělník pána neslyšel Krev betonem zbarvená A mrkvovým salámem Umbrtka Pán U Kostečků Lamentuje o svém šrotu Jak kdysi dávno demoloval Lednic, želez ve Skartu Oplechovali jsme Plzeň město rozválcovaným plechem za studena Řeka Radbuza teď protéká speciálním rezovým korytem Stovky železných kontejnerů jedou prostředkem klatovské A nejsou to zrovna tramvaje, protože je noc a okruh Bereme s sebou celý Skart i Páně Kristě Zasypané Jižní nádraží, musí se plechem Privátní prachmatická praxe - Demolice konzumních podlidí Privátní prachmatická praxe - Odebrání barev ze světa Privátní prachmatická praxe - Sestřelení slunce z oblohy Privátní prachmatická praxe - Zabíjení plastonošů plechem Jedeme v kontejnerech ulicemi Plzně jménem Páně V zimě pak postavíme popelnice na železné sáně Vyrazíme na transprachmatický okruh bokem Nedomyslíme však trasu a srazíme se s vlakem Pacienti nechodí, musím já za nimi a střílet Soustruh na každém rohu ve městě Zvlášť na Borech a v Doudlevcích Obsluhují je bezdomovci z vůle Páně Privátní prachmatická praxe - Externí pracoviště v ulicích Privátní prachmatická praxe - Zemědělství a strojírenství Privátní prachmatická praxe - Ve výkopech a tramvajích Privátní prachmatická praxe - V systému sítí inženýrských Salámem! Vlakem! Umbrtka! Plechem!
15.
(text: Strastinen) Označili jsme království páně Z cihel páně slepili Z cihel co porodili muži Ne vajíčka z drůbežáren Pevný okraj má království páně Jako chléb a jeho opečená kůrka Šicím strojem lemovaná A nejsou v ní vojáci Uvnitř aby střežili Ty speciální rasy dělníků Zafouká vítr mraky se proženou Padne na království stín A dělá pán nátlak lyrický na lidi Všechno je ve slunci v počasí Do špíny v ulicích uniká plyn Prosáklá hlína na rohu naší ulice Na někoho něco prasklo o vánocích Z okna vypadla gumička do kytek Tam kde rostly jahody lesní Sere toulavej kocour Začíná pracovní den a taje sníh „zatloukáme skoby do louží aby mohly plavat lodě po řetězech a zpátky táhnout knedlíky které u Strejců kryje mokrá utěrka"

about

Originally released as a double album.

Páně: tracks 1-6
Uhelná pánev: tracks 7-15

credits

released February 2, 2008

license

all rights reserved

tags

about

Umbrtka Plzen, Czech Republic

Loud and inept noises since 2000.

contact / help

Contact Umbrtka

Streaming and
Download help

Report this album or account

If you like Umbrtka, you may also like: