We’ve updated our Terms of Use to reflect our new entity name and address. You can review the changes here.
We’ve updated our Terms of Use. You can review the changes here.

Pam​ě​ti špinavé l​á​vky

by Umbrtka

/
  • Streaming + Download

    Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality download in MP3, FLAC and more.
    Purchasable with gift card

      $4.99 USD  or more

     

  • Full Digital Discography

    Get all 22 Umbrtka releases available on Bandcamp and save 40%.

    Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality downloads of Přesazování strejců, Komíny smrti, Hlavní stroj, V dešti mech, Selement, KKW, Spočinutí, Jaro nevidět (EP), and 14 more. , and , .

    Purchasable with gift card

      $69.48 USD or more (40% OFF)

     

1.
(text: Morbivod) Hledím na nákladní vlaky Ze staré špinavé lávky Panorama plzeňského nádraží Umbrtkovy koleje - konce nevidím Železnice kraluje uhlí přepravě Divize horníků cestuje s nákladem Zpívají hymny pro Umbrtku Pána Pojídat hovězí budou do rána Umbrtka býval Horníkem statečným Nyní ve Sktartu bojuje s vedoucím Pracovat musí pomalu, ubíjet boha Rozbíjet poloautomatické pračky Paměti Špinavé Lávky - Hlukem trpí Petrohrad Skart v oparu práce - Mosty mezi domy Skart v oparu práce - Plní se šrotem sklad Paměti Špinavé Lávky - Kotle, komíny "Uhlí hoří, nádraží je v plamenech. Páni práce vstupují na lávku, v rukou železné mají nářadí a starý fotoaparát. Obraz lávky bude navždy špinavý jako hlína." Paměti Špinavé Lávky - Hlukem trpí Petrohrad Skart v oparu práce - Mosty mezi domy Skart v oparu práce - Plní se šrotem sklad Paměti Špinavé Lávky - Kotle, komíny Vyfotili jsme Umbrtku a další šedé dělníky Ze Zvradlan a z Umbrdwaru Když v plamenech zdechly lidské mrchy Jež nenahlížely do výkopů Ulicemi se line mračno kovových pilin To když Pán začal pracovat Každý prachmatik - člověk vědoucí Bude ho s úctou pozorovat Očazené vlaky odvážejí odpadky Všechny barvy byly zašpiněny Plzeň navždy kryje dým a prach Nahlížejte do výkopů, nemějte strach!
2.
(text: Strastinen) Především je sám pan Umbrtka Bez rodičů, skvostné dětství Byt měl plný starých věcí I chůva byla stará, rezavá Nosila maso Umbrtkovi chůva Svižným krokem do schodů Umbrtka však chtěl jet vlakem Do škodových závodů Proutěný košík plný masa, střev Na každý den stejné množství Silný lékař tahle tradice A spotřeba masa bez hranice Jako batole Umbrtka pil Krajkovaný vývod bokem Baculaté chůvy své O Petrohradu už také snil Chůvě došel vývod bokem Již nemohla kojit Umbrtku Proto si řekla proč ho nepohodit U popelnic místa dost Položila malé děcko tedy Do špinavé káry mezi plechy A opodál v křoví čeká Kdo káru s děckem odveze Bezdomovec v celé své nádheře Kroky na Petrohrad mířené Ozářený aurou práce Umbrtka Život špíně bez stagnace dal Géniem práce se stal Umbrtkovo dětství, doba nepoznaná Umbrtkova práce, špínou požehnaná Umbrtkova hnědá, barva slavnostní Umbrtkovy vlaky, hnědý výpravčí
3.
(text: Strastinen) Oheň v našich srdcích hoří Když vlak do mlhy se noří Plane a posiluje naši duši Vlak, co veze uhlí do boha Jako v lese vlhne hlína Obaluje naše boty bahno Kde v poli roste špína Obalena je už celá noha Oheň v našich srdcích hoří Když buldozery nové stavby boří Upalováni na hranici jsou Kdo s mobilem jdou kolem Jezdíme po městě do noci, bez hvězd a dál Všude kde Umbrtka vládne, jedou páni práce vlakem Ze Zvradlan a z Umbrdlína Někde pod tím ve verši špína Oheň v našich očích plane Jelikož vím co se stane – to cítím Vlaky budou jezdit V království poroste salámový strom Konečná bude skartostánek Kolem poteče standardní pití Nebude více již spatřen Petr Cikán Stále v království páně Umbrtky bájně bdít nad prací Podávat ruce dělníkům v jídelnách i při práci Knedlík z omáčky se noří, oheň stále v očích plane Nové domy se boří, cítím, že vím, co se stane
4.
(text: Strastinen) Nastupte do boje, umbrtčí bojovníci Se zbraní v pravici, kladivem či palicí Se štítem víry pravdou páně Umbrtky Vykročte do boje s Ježíšem Kristem Polnice svolává bratry v nočním tichu Položte do bláta duše dlící v smíchu Zapalte pochodně, ukazujte cestu Na Petrohrad, k Umbrtkovu městu Vykročte s nadšením a v mužném kroku Do špíny do práce v betonovém bloku Zástupy dělníků do louží hledí Na vlastní tváře s hrdostí že nejsou hnědí Práce se nezřekli,dali jí všechny síly Do služeb umbrtkovi jeho nade vše ctili Přemítám v temnotě o síle této vize Do rána při otevřené knize Světlo nového dne do očí moc mě pálí Budoucnost bez slunce bychom si přáli Zapadlé konstrukce za městem odkrývat Na místech bez lidí předlouho pobývat Černá hlína a zbytky lidských kostí Zdrojem našich denních radostí Smrt špíně špínou Umbrtka umožnil A já se s jeho vůlí ztotožnil
5.
Slunce 04:00
(text: Well) Slunce! Přikryji tě mokrým hadrem Obeženu plechovým vlnobitím Cihlami z jílu Lidé se budou choulit V ledu a oceli podzemních nor Pít naftu z ešusů Klanět se uhlí Klanět se ramenům obřích strojů Staří budou vzpomínat a mladí je zardousí Slunce, mám v čele kameny Které nerozpustíš, jsi jedním z nich Dovedu s nimi hrát na šachovnici kořenů Dávné hry, v nichž vždy prohráváš Dovedu jejich hodem věštit pád, o kterém nevíš Slunce, tak jako já Nikdy jsi nebylo svědkem svého nebytí Však bylo jsi tu, když nebylo mne A já vidím čas, v němž nejsi ty Slunce! Zaryji do tebe nehty Holýma rukama servu tě z oblohy Za jednu z protuberancí pověsím tě Na hák v chladné komoře zrušeného řeznictví Budu se dívat, jak Zrůdné houby ze spár mezi dlaždicemi Pomalu tě pokryjí Pak odevzdám tvé mrtvé tělo Mrakům v kápích V tichém procesí vynesou tvé tělo zpět A znovu propadneš stálostem obřadu Východů a západů Žádný z lidí nepovšimne si té změny Já budu sedět v tvých soumracích Opřen o strom A obdivovat nádheru horizontu Slunce!
6.
(text: Strastinen) Kdo v plzeňském skartu přebývá V betonovém stínu odpočívat bude Když voláme Tě, Umbrtko, v soužení svém Tvá práce nás špínou vysavobozuje Zákon Umbrtkův jest dokonalý Moudrostí duše své překypuje Umbrtkovo svědectví je pravé Umbrtkova práce navěky Vzmužte se průmysloví pohané Povstal Umbrtka, náš věčný pán Jsem rytíř řádu a udeřím v štít Za staré pračky budu se bít Nepřátel čistých nesmím se bát Špínou přec zvítězím velice rád Jsem rytíř řádu šedého Umbrtky Vymyté lidi rozsekám na čtvrtky Nepřátel potlučeš prutem železným Jak nádobu hliněnou je roztříštíš Není upřímnosti vjejich ústech Vnitřnosti jejich plné čistoty Jako chlorovaná voda jejich dech Tvá mluva, Umbrtko, silná jest Silná, jak padající déšť Blázen pěje hudbu svou, není Umbrtka Všichni se odvrací od špíny Napořád neužitečni jsou Mlčenlivě sleduj Umbrtku Očekávej na něj pečlivě Pusť mimo sebe sprchu Zanech mýdla a nečiň, aby očistit ses chtěl
7.
(text: Strastinen) Vítejte ve chrámu práce kde Krista nemáme Ve jměnu pána Umbrtky my špínu hledáme Hledáme spásu před sluncem a suchým teplým vzduchem V Umbrtkově chrámu práce jsme velebeni duchem Melou pomalu Umbrtkovy mlýny v unaveném světě kde slunce protahuje stíny Jak moc bych si přál přes celé léto spát jako spí medvěd přes zimu Na každého ze stoupenců trpělivých dojde A na slunci zbytek idiotů pojde Umbrtka nám umožnil přes celé léto snít A po dlouhém spánku jeho vývod bokem pít Po probuzení ze svých úst vdechuje nám sulfan nejcennější A z jeho boku pijeme rtuť Podporuje tím náš duchovní růst A do života chuť Padám na kolena v Umbrtkův stín s přáním spustit Temelín
8.
(text: Morbivod) Ráno je studené po noční směně Z práce jdu standardně kolem Radbuzy Nejplzenštější z plzeňských řek Jímám vůni vody poblíž papírny Slyším dělnický metal, volání pána Umbrtky Když blíží se Petrohrad a ulice Sladkovského Tím směrem mne vedou koleje a špinavé tóny Chci kupovat staré věci, hledám bazary Prošel jsem celou ulici až k ZČE A objevil kmé radosti deset bazarů V prvním prodává Mojínen a v posledním Plachta Cestou mne potkali Strastinen a inspektor Trachta Bazarová ulice - tam kupuji nábytek do bytu Tramvajová stanice - Sladkovského Bazarová ulice - dělící čára Petrohradu Kříží se s Koterovskou nedaleko skartu Vyhlédl jsem si starožitné židle Zanedlouho budou moje Budu na nich dlouho sedět A hledět z okna na nádraží Koupím si zdobený lustr Ale nebudu s ním svíti V noci by mělo být přítmí Jen plamen olejové lampy Stará dřevěná lavice a starý dřevěný stůl Umbrtkova svatá trojice a undědova hůl Spálil jsem nový nábytek, teď starožitný mám Začnu snad i knihy číst, dobrovolně, sám Bazarová ulice - tam kupuji nábytek do bytu Tramvajová stanice - Sladkovského Bazarová ulice - dělící čára Petrohradu Kříží se s Koterovskou nedaleko skartu
9.
(text: Morbivod) Taková zášť na světla svit Až nutkání nesmírná jsou Rozjímání ranních dlouhých cest špinavých popelářských vozů Podzimní ranní cesta do práce V šedi města vidím špinavé vozy Slyším hudbu dunícího železa Vysypavajících se popelnic Všichni špinaví dělníci mlčí Pomalu pracují, pomalu pojíždí Ledový podzimní déšť je kropí Provlhlé oděvy zpomalují život Slunce těchto míst je v nenávratnu Všechny pouliční lampy jsou zhasnuté Ve jménu Pana Umbrtky jsme je vypnuli Nepoškodili jsme je jen vypnuli Veškerá místa osvícené cesty Zhasínají noc co noc další ulice Trapní cyklisté vráží do temných lamp Důkaz jasný že sport je zcestný Ani popeláři nevidí na svou špinavou práci Každé ráno jim stéká po tváři šedá voda Mokré kupy odpadků jsou cítit špinavou prací Není již Slunce není již světla V zákoutích špinavého města zhasla světla Ranní cesta do práce jen v černé mlze Po ránu o páté u řeky je zima Sportovci v křečích padají do špinavé vody
10.
(text: Morbivod) Probudil jsem se do tmy a deště Konečně je ráno, hurá do práce Oblékám vatový kabát Špinavé boty pracovní Nasáklou ulicí na Slovanech Procházím v opojení špínou Na zastávce trakční dopravy Čekám na svou soupravu Těch několik pracovníků Co v pět hodin vstávají Jsou prochladlí a nevyspalí Nemají chuť do práce Vstávám brzo do práce Já, dělník špíny jsem S plechem dřina šlechtí mě Špínu slavím den co den Můj zrak spatřil v mlze vůz Na dvou kolech plný plechů Dva chlápkové krok pomalý Do sběrny se ubírají Jeden z kusů železa nesmírně mě zaujal Tohle prostě musím mít v bicí soupravě Teď nebo nikdy jdu rychle za nimi Vodu mají ve tvářích špínu za nehty Pánové, já tuhle rouru chci! Já ji od vás koupím, co za ni chcete? Heeee, jrrr, (kašlání) Tak co, prodáte mi to? Domluva s pány žádná není Dám jim tedy stokorunu Roury já se zmocňuji Mířím s ní do zkušebny Teď ale musím za špínou do práce S ostatními dělníky z průmyslových závodů S jeřábníkem z kovošrotu do díla se pustíme Se soustružníkem ze škodovky stavím bicí soupravu
11.
(text: Well) Pláče horník, střádá hoře Bol se hopil hole Ač sám tomu věřit nechce Pravdu čet na šedé desce: Jak bylo na Bílé hoře Je i v černém dole Umbrtka neštká Pláče dělník, v šatech moly Se slzou se táže: K čemu domy, stromy, lomy Jsme-li hovny, my, vy, ony A budoucno neznámo-li Dech je smrti páže? Umbrtka neštká - kupuje si rohlíky Umbrtka neštká - kupuje si salám Umbrtka neštká - kupuje si rohlíky Umbrtka neštká - kupuje si salám Hřídel špíny Umbrtka Dehet v nehtech Umbrtka Jídlo spánek Umbrtka Snivé prázdno Umbrtka Zdemol. mobil Umbrtka Protopráchma Umbrtka Hroby šumí v rozvalinách Skartu skví se kovokvět Tichá píseň město halí Tanec lednic zazní v dáli Kdo je ten, kdo hraje v u-moll Zaklonil se pro náš svět? Jeho slovo nevyřčené Káže cestu v slzných vinách Vede zraky mužů práce Továrnami, po pastvinách: „Dlouho louhuj lužní touhu Louhem louží v hale z želez Bolest vzdej ze Zvradlan bohu Do sprchy a mýdla nelez Až lano hniloby spoutá zem Omotej tepláky řetězem Pokloň se Pánovi záklonem Tak pozná, že jsi urozen."
12.
(text: Strastinen) Pohunkové a donašeči přináší Nemístné zprávy o Umbrtkovi Na ministerstvo čistoty Jak prý skrápí město prachem Policejní siréna zní ulicí Na Petrohrad se snáší noc Nebesa plná černých mračen Neustále se valících nad budovami továren.... Prostý člověk prostý mozek V hlavě mobil mýdlo má Krátké vlasy obarvené Z práce ve špíně má strach Práce s kovem zášt a síla Na čistého na tekila Fanaticky řídím bagr Dusím hlínou tupý dav Kroky hnijícím listím prošlapuje Dělník bezdomovec i popelář Všichni jsou si rovni před Umbrtkou Všichni svorně pracují Jsou strženi velikostí jeho díla Prodlužují si směny Lidé a jeřáby při montáži kostry Umbrtkovy ocelárny Kroky špínou prošlapují Na stodeset procent pracují
13.
(text: Strastinen) Pohrdáme vlastním tělem, do boha Uctíváme vlastní duši Umbrtkou Neboť těla v kterých trpíme Na zemi v čistotě jsme odvrhli Ale duši postavil Umbrtka Z plzenského skartu Umbrtka též postaví naše těla Krev naši nahradí rtutí Maso naše nahradí betonem Kosti naše nahradí železem Kůži naši nahradí plechem V železobetonovém těle Nevláčnější duch Špinavé rukavice svírají rezavý utahovák Když s ním bijem do lidí Otevřené rány na těle reznou Když v noci táhnem městem Likvidujeme všechno lesklé Barevné nebo nově natřené Vracíme se potom Do železobetonových chrámů Pod mosty a konstrukce Mluvíme tam s bezdomovci U rezavých popelnic Ti lidé se nesmějou Ale vysmívají Jsou spojeni se špínou vesmíru A vědí proč vyznávat Umbrtku
14.
Trolej 01:15
(text: Strastinen) Vidím obří vlakovlak Takovou jako konstrukci V mracích šedé páry Patra vlaků jedou vlakem Na kolejích... Tisíce trolejbusů Táhne části lidí Oběšených špatných lidí Na trolejích městem Na trolejích... Krvavou stopu zanechává Trosky pomíjivých životů S blátem se mísí krev A elektřina jiskří Na kolejích, na trolejích... Umbrtka s opovržením Nasazuje oprátky Na krky čistých trolej Opěvuj jeho práci!
15.
(text: Morbivod) Umbrtkovo nádraží je černé Umbrtkovy vlaky plné uhlí Lokomotivy nejsou svaté Útokem se řítí na sídla boží Umbrtkova zloba je tak krutá Obrovská síla ve špinavé práci Vagóny s uhlím sypou se na boha Do rytmu hrají plechové bicí Jsem obklopen vlaky Dunícím železem Obrovské stroje Jsou mým pokladem Umbrtkovo železo vrší se do výšin Za hranice skartu zle stoupá Špínu jeho v sobě už cítím Každý dělník Umbrtku vzývá Umbrtka kázal napravit boží chyby Tou základní je existence boha Tam, kde on byl jsou hromady špíny Pochválen budiž Pán Umbrtka
16.
Zniká 03:01
(text: Strastinen) Tak jako práce volá nás a potřebuje My prahnem po její slávě Tak jako Umbrtka ohýbá kabel A za kus masa vyšroubuje Druhy salámů, tolik dobrých a špatných Jako v roce dnů vhodných na oslavu práce Tak jako vjíždí bagr do hlíny My přísaháme věrnost okruhům Tak jako Umbrtka chodí "ke Koni" Kam chodíme taky Nelze dát nic, než maso hovězí Pak do noci pronásledovat vlaky A oslavit je v jízdě Tak jako každý z nás čeká Než na okruh se odeberem Tak jako Umbrtka nikdy nejde jinam Vždy odnáší pak salám Skutečnost pro nás - chůze nocí Dospíváme duchovně vůlí A Umbrtkovou mocí Tak jako popelnice co čeká Až odpad zaslechne náš hlas Tak jako zajíc na kolejích Co v trní nalezl můj vlas Chůze nocí osvobozuje ducha Z každodeního kolovrátku Řvát, válet se ve špíně, vzývat Umbrtku
17.
(text: Strastinen) Na svahu za kontejnery leží téměř bezvládné tělo Zahalené vrstvou hadrů ztratilo již vůli žít Z těla v hromadě podzimního listí Nechce duše odejít je to přece její byt Zákoutí oděvu i těla která duše obývala Umbrtkova duše vzala duše musí odejít Nechce se ale špinavé duši k modrému nebi se zvedat Protože věří v šedost do země vstup musí hledat Umbrtkova vůle umožní špínou velebené duši Vstoupit kanálem do země pro bezdomovce se to sluší
18.
(text: Strastinen) Umbrtka je živý, má však i svůj hrob Květiny mu přináší dělník, cikán, snob Umbrtka má hřbitov, kde to voní prací Všude vidím kov, jak se v mlze ztrácí Umbrtkův náhrobek z šedého mramoru Kovový na něm Krist, nohama nahoru Umbrtkova urna šedivá, špínou naplnit ji musí Šedá je hřbitovní patina, Kristus se prachem dusí Umbrtka má špínu, kam jen podzim dohlédne Na hřbitově bez slunce, když pohřeb je v poledne Umbrtkův Petrohrad plný třeskuté práce A Chlápek od dvojky, hřbitov bez legrace Temná je silueta horníka Který se sklání nad hrobem Špinavá je práce dělníka Nad teplárenským výkopem Temné jsou Škodovy závody Za deštivého dne i v noci Špinavé budou národy Které je budou mít v moci Temná je průmyslová zášť Která mi stoupá do hlavy Špinavé prsty rukou mých Svírají rezavé poklady Temný je Petrohrad Skart a tamní proluka Špinavé hadry v loužích jsou Nad nimi náš pán Umbrtka
19.
(text: Well) Šly domy bez pastýře svartvečerem Mířily do polí a řek Tak jako já, oděný v touze obnažit Ty bledé hlízy Řežavé zárodky masívů chvil Do habrů mrak pak zapustil Tyče z grafitu, dlouhý vlas šelem Vodu, jež zřekla se bílé řízy Byť v kostel zatéká častěji Nežli světlo -- Zaprášených vět lomození Mysl mou svedlo Zdobnými síněmi na márách jel jsem Co táh je nemocných holubů pár A při té jízdě zase jsem zotvíral Šustivé knihy a přísliby písmen Rozpadlých vřesovišť pach Kde měl být oheň: Rmutný dar Kde měl být oheň: Bludný kal Vtom Vidím tě pracovat, ruce v bok Tvojí kabalou Vnitroblok Objevils tichý mezidvůr Nepatříš tělu, ani v dav Namísto bible lebky vran A můr A slova ze zkroucených trav Když odvalíš Za městem trám A zříš Zvrátil jsem hlavu A spolu s deštěm tvé oči Do mých se vlily Jako do proutěných dlaní -- Umbrtko, nesmírný klide v snech běsnivé síly drásavá setbo do leštěné hladiny ranní Šedi, která šedí plane Dnes na své syny pohleď, jak tyjí Vprostřed svých rejů z číše tvých apatií A z proměnlivosti tvých podiven Jež jediná se nemění Umbrtko, Pane, za sedm let ve skartu Nenaučil ses nic z toho, zač jsi opěvován; Plyne z toho jasné ponaučení
20.

credits

released February 5, 2005

license

all rights reserved

tags

about

Umbrtka Plzen, Czech Republic

Loud and inept noises since 2000.

contact / help

Contact Umbrtka

Streaming and
Download help

Report this album or account

If you like Umbrtka, you may also like: