Hlavní stroj

by Umbrtka

/
1.
03:20
2.
3.
04:05
4.
5.
01:28
6.
09:21
7.
05:12
8.
12:52
9.

about

Hlavní stroj představuje velkoryse hrubou projížďku prachmatickým zaměstím.

V jednotlivých skladbách lomozí sny o choroších rostoucích na komínech, každodenní realita provozu, dopady přesunu Plzeňského skartu do Strašic či valivé opojení velkolepostí strojů (včetně stroje hlavního) a hydrochemickou těžbou uranových rud kyselým loužením cenomanských uranonosných pískovců. Předivo příbuzenských vztahů a rozepří pohledem potomka rodiny osudově spjaté s prací v průmyslu citlivě zpracovává skladba Horizontář; jindy zase s orosenými brýlemi usedáme k pivu po boku dispečera. Otázky lidské důstojnosti a svobodné vůle jsou pak obráběny v masivních bezrefrénových konstrukcích, které podpírá dvojice nosných motivů: klíče a prdele. Zatímco Sklíčení je osobním vyznáním zloby vůči svazujícímu objektu, Pozadí posluchači zvolna odhaluje skrytou pravdu o veškerém lidském pohybu a o silách, jimž podléhá tělo i mysl, mikro- i makrokosmos. Album zakončuje optimistická skartokratická hymna.

K plnému vysvětlení vizí produkovaných Hlavním strojem nepostačí rozum ani rum, jakkoli obojí může hledajícímu pomoci.
To musíte cítit.

credits

released November 11, 2016

Hlavní stroj byl sestrojen v Morbivodním studiu v letech 2014-2016.
Umbrtku tvoří Morbivod, Strastinen, Karl a Well.
Ve skladbě Práce, radost, válka hostuje pan Tomáš Kofroň.
Artwork & design desky sestrojil pan Marek „Markko“ Pišl.

CD verzi alba lze objednat na info@hellstormshop.com.
CD version of the album is available at info@hellstormshop.com.

tags

license

all rights reserved

about

Umbrtka Plzen, Czech Republic

Loud and inept noises since 2000.

contact / help

Contact Umbrtka

Streaming and
Download help

Track Name: Záměstí
(text: Well)

Znovu se mi zdálo
o záměstí. Pálili jsme
ohně v chrámech betonu
a jedli choroše
z fabričních komínů.
Haldy, mělké deprese
a naplavené jíly.

Probudili jsme se
oba příliš brzy.
Nehýbej se.
Vstát by bylo
vykloubit se
zčeření.

Ještě nesvítá.
Ze strojovny vyšších nocí
prosakují stropem
kapky vrápenců.
Track Name: Svitky plechu
(text: Morbivod)

Na všech stranách smrad z potu některých kolegů
Prchám za svými vizemi do prachmatických měst
Až do blízkosti storměstské radnice
Strašice, nepatrná vesnice
Rok je tomu výročí, co Skart nás opustil
Petrohrad už není, co býval za Umbrtky
Pak ve Strašicích se dějí strašné věci
Určitě za to může přestěhování Skartu tam
Elektrická zařízení hoří i při vypnutém proudu
Hlásím se mezi příznivce jaderného průmyslu
Pan Zlo byl v Ostravě, zrovna mi o tom psal
Obdivoval z vlaku vlaky a lokomotivy
Čmeláci, šestikoláky, hrbatý, samý uhláky
Svitky plechu, ocelové profily
A do roka bude krotit laminátky
Track Name: Ú. K. Ú.
(text: Morbivod, Well)

Dva vlaky
Proti sobě

Dostavba dalších třiceti bloků
Jaderné elektrárny Temelín

Tovární olejový opar vítá mě v šest hodin v práci
Soustruh i karusel zuří, Umbrtka v parní mlze

Vidím růst výrobky z kovu, poctivé, šedé a žhnoucí
Stroje vyrábí stroje, aby do boha to jelo

Ú. K. Ú. − úhelný kámen úrazu
Ú. K. Ú. − prolomení těžebních limitů
Ú. K. Ú. − tisíce kilometrů nových železnic
Ú. K. Ú. − továrny plné soustruhů

Otvírka, příprava a dobývání ložisek
Bude se těžit i hlušina, práce zvedne morálku
Nad radnici vyzdvihneme monumentální odlitek
Oddělení komunikace lidí a strojů

Hydrochemická těžba
uranových rud kyselým loužením
cenomanských uranonosných pískovců
Vtlačování směsi silných minerálních kyselin
do tlakově zvodnělých propustných horizontů

Kyselé loužící roztoky
Se nekontrolovaně šíří mimo
Kontury vyluhovacího pole
Ohrožují práce v hlubinném dole

V očích dělníků cosi jako polární záře
Všem dětem nadělit uran pod polštáře

Ú. K. Ú. − úhelný kámen úrazu
Ú. K. Ú. − fanaticky řídit velkostroj
Track Name: Hlavní stroj
(text: Morbivod)

Výrobní haly hlavních továren
Budou osazeny masivním nástrojem
Hlavní stroj − zpravidla největší stroj
Horní stroj − stroj umístěný nad hlavním strojem

Prsní stroj − stroj umístěný nad pracantem
Positiv − menší stroj, proti bohu stroj
Zadní pozitiv − pozitiv umístěný za zády dělníků
Žaluziový stroj − stroj umístěný ve skříni

Pedál − stroj s basovými píšťalami
Ovládaný zpravidla pedálnicí
Spodní stroj − stroj umístěný zpravidla
Po obou stranách hracího stolu

Zadní stroj − stroj pracující za hlavním strojem
Vzdálený stroj − stroj na druhém konci továrny
Traktura mechanická
Traktura pneumatická
Traktura elektropneumatická
Anulátor pedálu
Vypínač jazyků

Hlavní stroj − stroj, kterým Umbrtka řídí svět
Hlavní stroj − kladivo na moderní architekty
Hlavní stroj − rozbije fotbal
Hlavní stroj − manuál, pedál a soustruh

Hlavní stroj − nejcennější orgán
Hlavní stroj − stroj
Track Name: Horizontář
(text: Morbivod, Well)

Můj děda byl horizontář
ve Škodových závodech
Můj děda byl horizontář
ve Škodových závodech

Strýc byl také horizontář
ve Škodových závodech
Horizontář, horizontář
ve Škodových závodech

Druhý děd byl karuselář
ve Škodových závodech
Druhý děd byl karuselář
ve Škodových závodech

Strýc byl také karuselář
ve Škodových závodech
Karuselář, karuselář
ve Škodových závodech

Když se mí dědové sešli
vždy se tuze pohádali
o smyslu
kovoobrábění
Track Name: Sklíčení
(text: Strastinen)

Nenávidím klíče všech velikostí
Forem účelů
Sklíčen klíči
Dusím vztek a zášť
Sklíčen klíči
Třetinu života
Zamykáš odmykáš
Klíče smrdí
Jak tyče v tramvajích
Klíče smrdí
Jako kovové peníze

Ve snu jsem zbavil lidi klíčů
A zámky vyrvala zlost a zášť
Zbyl z nich prach
Ne popel do rakví
Toho nejsou hodny
Když se rodí člověk
Rodí se bez klíčů
Když umírá
Klíče jsou mu k hovnu

Klíč je nejhorší nepřítel
Nemá matku otce
Nesaje mateřské mléko
Nedokáže se opít

Klíč ti uzavírá cestu
Ruší volný pohyb
Nutí tě být vlastníkem
Baráku či auta, fuj
Rozflákal bych i hračky
Co jsou na klíč
Existujou přece baterky

S klíčem se nemůžeš milovat
Ani mluvit
Dělit o pocity
Klíč nedýchá a je bez krve
Jen tě odřízne
Od vzduchu od lidí
Od lesa od srdce

Čím víc máš klíčů tím jsi horší člověk
Tak to prostě je nejde to vysvětlit
Rozumem ani rumem to musíte cítit

Rozmnožují ho lidé
Sám to ten sráč nedá
V lese nejsou klíče
Ani nic jim podobného
A proto je tam dobře
Neberte si klíče do lesa
Nebo vás tam les sám zamkne
Znám to

Nejdůležitější věci
Otevřít se dají
Prostým otvírákem
Nepotřebuješ klíč
A dveře mohou samy
Pomoct ti pivo otevřít
Klíč je k ničemu

Dotýkej se mě plastem
Dotýkej se mě železem
Nikoliv však klíčem
A prosím tě nenechávej
Ty zasraný klíče na stole
Když jim nebo je vyhodim

A nejhorší je když klíče vyrábí Vietnamci
Pamatuji na ten krutý den, kdy jsem jako dítě
Dostal od táty klíč od baráku
To pršelo, padaly trakaře, v televizi Husák a Gabčíkovo
A tvrdý hovězí v zubech ještě dětských

Důležitost a důstojnost lidská pohřbena
Pod svazky klíčů co jim v rukách chřestí

A nás aby nás
Nikdo neodnes
U dveří baráku
Místo klíče
Ztepilý panoš stojí
V jedný ruce mobil
V druhý nunčaky
Nebo tonfu
A pohrává si s tím či oním
Track Name: Dispečer
(text: Strastinen)

Usedá k pivu navečer
Chlápek od měřidel
Standardní dispečer
Žízeň a trošku hlad
Na křižovatce cítil z auta slad

Naplněn dnem pracovním
Jen na moment na pivu
S chlapy se stavím
V tom světa divu
V hostinci

Jak natřásá se knír
A rosí brýle
Žízeň a trošku hlad
A ještě něco snad

Poznámky o Umbrtkovi
Někdo si tam též píše
Miniatury výstižné
Ze Skartické říše

To je takovej ten typ chlápků
Co vypadá, že jako něco měří
Celej život tak jako
Počty měřídla montérky tílko
Piva jenom pár kousků
Jistota spořádanost
Naprosto konformní styl života
Ženy děti hypotéka úrok úvěr
Plat cement dlažba a tak
Všecko na čas
Je jich hodně těchhle chlápků
A vždy bude
Track Name: Pozadí
(text: Well)

I.
Lidský pohyb není nežli přesouváním prdelí,
které si nás vypěstily a na nichž jsme ustrnuli.
Coby muly pokládáme za svou vůli nákladů
a v souladu s ní lezeme vazkým bahnem ozlomvaz.
Ony vlčí nám, a my za sebou je táhnem.
My tlačíme z nich, ale ony tlačí před sebou
nás.

Věříš, že sis usmyslil jet objevovat Finsko.
Jarní Lohja zastudí a po žních míříš k Turku.
To tvá prdel má tím směrem důležitou misi.
Pod břízami zkoušíš vodkou zapít muchomůrku.

Věříš, že sraz pořádáte s kamarády z vojny.
Řidičský kurs ve Kdyni a spojovací četa.
Jsou to ale prdele, kdo se tam sejde strojit
gluteální rituály k podmanění světa.

Věříš, že se odhodláváš na návštěvu k ženě,
pro niž možná opustíš tu dnešní; šance tu je.
Podružný však melodram, vždyť to prdele vaše
připluly se za úplňku vytřít do Metuje.

Prdel − prdel.
Skrývá se v ní víc
nežli roztržité střevní sovy vývržek.

Tolik, tolik pohybu, tak rujných interakcí.
Vjezdopravci u tunelů věští trasy trakcí,
hadač další propátrává játra pratraktorů,
harampádí v halalpádí pádí měnit čluny,
tatér bere metrem Tóru a v ní črtu runy,
papamobil couvá rampou na služební výtah,
během trpí elasťáky na těkavých kýtách,
kolo jede tramvají až k rychlíkové četě,
v orbitální stanici se stýská po babetě,
drony nosí čaj a kávu z potopených lodí,
na schůdkách ke vzducholodi paní náhle rodí,
svatebčané do maršrutky nastupují po dvou,
zmrzlé polní kuchyni už sune štolba rolbou
maximální povolenou kvótu šprotů s lákem,
spěje kočár taxíkem a kolej dvoukolákem.
Na Kampě ti segway přejel oblíbenou botu.

V režných třmenech pohybu se držíš sivé hřívy,
sveřepě, stran rizik pouze ústně uvědomen.
Vzýváš úžas přesunů a dokonalých proměn.
V dřímajících cizopasných larvách v němém dříví

Projíždějí na vagónech blanokřídlí lumci.
Po okreskách vezeš domů bagrem dárek dceři.
Neumíme pohyb utnout, ni v něj přestat věřit.
Kdekdo v duchu kráčí zpříma vstříc krutému slunci,

Mhouří oči, sype pepř na kňouří chřípí bouří,
sní, že bude soudit hvězdy nebo něžně fárat.
Jedeme v tom jaksi všichni, střízliví i moudří.
Malí hosti velkých piv a rozlévaných nálad.

Smíme spílat nepřesnosti střelky na busole.
Střídat kraj a narativ a milost, žár a vinu.
Rok za rokem odmotávat své životní role.
Co však jimi nakrmíme? Inu … ano, inu.

II.
Vnitřní smysl řití tkví v dávnověkém spiknutí.
Cizí říše chlubný nach tepe v našich hlubinách.

Sbory střevní mikroflóry oděly se těly,
aby tato štrádovala, kam by ony chtěly.
Prvoci a baktérie vlivné lóže sdílejí,
taktéž houby důmyslné, kolonie archeí.

Shluky berou za páky a řídí, kam a kudy,
my jsme pro ně jenom trochu složitější chůdy.
Zda se člověk přibližuje, stěhuje či nevrací?
Vše se děje se v tajném rytmu záprdelních migrací.

Cizorodá zavelení k pochodu či tanci
vplétá mozek v iluzi, bys ušel disonanci.
Vládne nám, ať luzní jsme, divní nebo zkyslí,
roztroušené mycelium s kolektivní myslí.

Jsme přepravním nástrojem, jenž jiné sám si staví,
ovšem toto zvratné „si“ jen halí účel pravý.
Střevní síly pohodlně, usazeny do vat,
mohou čím dál rychleji a dále expandovat.

Skrze pokrok lidský kyne nadřazená masa,
bez poryvů pokory se do prostoru drásá.
Ku prospěchu mikroflóry vynajit byl kvark i kvér,
potměšilé brumle tvrdí hudbu jižních hemisfér.

III.
Hlouběji, než dosáhl bys roxorovou tyčí,
znalost pravdy mocnější a obecnější klíčí.

Vyklonil se vesmír z vlastních oken dokořán,
zavrávoral, vůkol spatřiv temný řitní chřtán.
Není pravdou, že se kousl do ocasu had:
v pohlcení opačném si do prdele spad.

V pádu sebou samým je tak on i všechno v něm,
bozi cyklů zanořených tvoří smělý sněm.
Ven se ani nechce, neboť člověku se líbí
kosmos prudce elegantní, slastný balast chyby.

Uplacen už u placenty světem každý z nás,
žádné božstvo nezváží ty těžké centy krás.
To je totiž potíž bohů lačných našich duší:
proti drobům lidských niter jsou moc jednoduší.

Každá cesta podvědomě hledá si svůj Řím.
Podléháme materiálům loutkovodivým.
I prdele samy kdosi vodí za chlupy.
A kráčivé chrámy těl jsou jenom chalupy.

Podmíněné zkratky týmž, čím podminované.
Vše se stane, kromě toho, co se nestane.
Tak nás žene žiletkovým tobogánem dní
kosmos bludně uspěchaný, demiurgentní.

Těch slov pomni, až tě prdel
znovu vydá štrekám tmou.
S láskou pomni svoji prdel.
Pomni prdel nahatou.
Track Name: Práce, radost, válka
(text: Well)

Vidíš ty máselné přizdistáty?
Chybí jim jistota jištěná dráty.
Zhýralí otroci volností vilných
vzbuzují v našinci nevolnosti.

Pro ně jsme vinni svou velikostí:
odvahou budovat z vlastních kostí,
z mouru a morku žhnoucí svět.
Roste posvátný řád i hlad.

Vlažní jsou, vlažní a závistiví.
S úsměvem zkřiveným chtivě civí,
že máme zač hrdě hladovět,
že máme co poslušně milovat.

Vidíš ty máselné přizdistáty,
které už nespasí švy ani láty?
Touží se utkat, byť ztratili přízi
do svého osudu v nízkém stavu.

Bez proudu Boží přízně a mravů
ať si své svobody požmoulají.
Cítí, že hasnou jim diody vizí.
Látají marně a marně lají.

A my to víme a víme, že Pán to ví.
Proti nám stojí jen mlynáři pantoví,
ba ani nestojí: postávají.

Příteli, vím, co nás čeká.
Práce, radost, válka.

Nejsi-li náš, potom jsi cizí.
Vrátíš se do vlasti otců? Nu?
Pomůžeme i nerozhodným.
Vykvetou ocúny odsunů.

Jsi-li však náš, tušíš, co činit.
Neptat se, bojovat, slavit prací.
V zahradách pravdy zavoní máky,
sklidíme kosatce konspirací.

Mír je nám drahý, nemyl se.
Ba drahý příliš, žádná láce,
teď si jej není lze dovolit.
Teď musíme kácet, žnout a žít,
toho, kdo jařmí, přijmout jho.
Mír není zárukou ničeho.
Válka je zárukou práce.

Usměj se, příteli. Únava nezraní.
Obrysy dálav jsou bledé a 2D,
srdce však plane a dýme.
My nejsme zbabělí.
My cestu nastoupíme.
A pak z ní vymlátíme přiznání,
kam vede.